Yvonne Smith - rozhovor

Yvonne Smithová je zakladatelkou organizace CERO International, která se zabývá výzkumem fenoménu únosů do UFO. Ve své kariéře potkala mnoho známých osobností jako byl například John Mack a únosům zasvětila velkou část svého života. Ve své ordinaci v Kalifornii provádí regresní terapii a pomáhá také lidem s psychickými problémy, týraným dětem, nebo manželstvím, která procházejí životní krizí. Rozhovor byl natočen na konferenci Contact in the desert v Joshua Tree v roce 2013.

-

Michael: který z případů únosů do UFO v zaznamenané historii považujete obecně za nejdůležitější?

Yvonne: V současné době je velice důležité mít případy, kde jsou svědkové a proto jsou důležité takzvané hromadné únosy do UFO. Samozřejmě jeden hlavní případ, který byl vyšetřován a hodně se o něm mluvilo, je případ Travise Waltona z roku 1975. Znám Travise mnoho let a protože měl dostatek svědků a všichni se podrobili detektoru lži je to velice důležité. V současné době pracuji s jedním z těchto svědků a provádíme regresní hypnózu a zajímavé je, že on měl také určité zážitky z doby před událostí v roce 1975. A také následné příhody. Pracuji také na jednom případu hromadného únosu a mám o tom skoro hotovou knihu. Odehrálo se to zde v Jižní Kalifornii v okolí San Diega, kdy bylo nejméně 10 lidí uneseno zároveň z UFO konference. Byla jsem tam přítomná a to bude také jeden z velice důležitých případů, protože ve stejný čas jsme měli konferenci a to bylo v březnu 1994. Dokonce byli přítomni lidé z tajné služby. 

Michael: který případ únosu z vaší osobní praxe a zkušenosti považujete ze nejzajímavější?

Yvonne: to bude tento stejný případ ze San Diega o kterém píšu knihu. Ta by měla být publikována v únoru 2014 a budu ji mít k dispozici na Mezinárodním UFO kongresu. To je můj plán a bylo by hezké ji mít již připravenu i dříve.

Michael: pracovala jste osobně někdy na případu Travise Waltona? 

Yvonne: ne, osobně jsem s ním nepracovala, ale jak jsem zmínila, pracuji teď s jedním ze svědků jeho únosu. 

Michael: Kdo je podle Vás za fenoménem mimozemských hybridů, tedy klonů člověka a jiné bytosti? Je v tom například zainteresována vláda, nebo jiné instituce?

Yvonne: mám podezření, že americká vláda a možná i jiné, jsou si minimálně vědomy, že se něco děje, tedy, že mimozemšťané unášejí lidi. Z mých 22 let výzkumu mohu prohlásit, že program klonování je hlavním důvodem existence fenoménu únosů do UFO. Jaký je důvod k vytváření těchto mimozemsko-lidských hybridů nevíme. Doufám, že důvodem není nahrazení současné lidské populace na Zemi novější “verzí” člověka, doufám, že se spíš jedná o společné soužití vedle nás, ale každopádně proč se vytvářejí hybridi je v současnosti milionová otázka, ale jediné co vím je, že ano, děje se to.

Michael: jste obeznámena s výzkumem Barbary Lamb, která na tomto fenoménu také pracuje? Jedná se o stejnou věc?

Yvonne: ona také provádí regresní terapie, ale nikdy jsme více nespolupracovali. Ona má svoje vlastní případy na kterých dělá, ale každý, kdo se dostatečně ponoří do této problematiky, přijde eventuelně ke stejnému závěru, že se zde vytváří hybridní rasa.

Michael: pracovala jste se jmény jako je Budd Hopkins, David Jacobs, John Mack a dalšími. Jaký byl pro Vás nejdůležitější moment, nebo věc, kterou jste se naučila z interakce s těmito odborníky?

Yvonne: v devadesátých letech jsme společně cestovali, přednášeli jsme na mnoha konferencích a Budd Hopkins byl ve skutečnosti můj učitel. Účastnila jsem se mnoha jeho seancí, které prováděl se svými klienty a naučila jsem se částečně jeho techniku a jak neodmítnout klienta a samotný fakt, že jsme později mohli porovnávat naše záznamy na konferencích, když jsem se stala sama badatelkou, byl obrovský přínos. Měli jsme velmi podobné případy a pro mě to bylo potvrzení, že se skutečně něco děje, protože každý z nás jsme operovali v jiné části země. 

Michael: tyto zkušenosti sahají mnoho let zpátky pochopitelně. Zaznamenala jste nějaký zásadní vývoj během těch let až do současnosti co se týká fenoménu únosů obecně? 

Yvonne: samotné techniky práce s klienty jsou velice podobné předchozím letům, postupně nacházíme více informací o implantátech a naše technologie je více preciznější, takže můžeme tyto objekty v dnešní době lépe analyzovat. Přichází také doba, kdy můžeme lépe pracovat při analýze DNA, krve a tak, když má někdo pocit, že je hybrid. Takže naše věda se rychle vyvíjí a doufám, že budeme brzy moci přijít s opravdu uspokojivými závěry ohledně implantátů, nebo dokonce DNA takového hybrida.

Michael: na přednášce jste zmínila, že takoví hybridi jsou již mezi námi. Víte o nějakém případu, kdy by se podařilo získat vzorky od takové osoby?

Yvonne: vím o dvou lidech, kteří poskytli vzorky krve, takže se to děje. Avšak v mnoha případech, kdy badatel přijde do styku s někým, kdo může být hybrid, se nejedná o osobu, kterou zná. Často jsou to náhodná setkání a badatel později nad incidentem přemýšlí a říká si “ ten člověk vážně vypadal, či jednal divně”. Každopádně v těchto dvou případech byly vzorky odebrány a jednu osobu jsem znala, ale výsledky testů byly neprůkazné, alespoň prozatím. Potkala jsem ještě jednu paní, která tvrdila, že má neobvyklý druh krve, který nikdo předtím neviděl a poskytla vzorky. Později se musela podrobit transfuzi a museli jí dát 0 pozitivní, což je univerzální druh krve. To je velice zajímavé, ale nemám k tomu žádné dokumenty, protože jsem s touto dámou jen hovořila.

Michael: další věc, kterou jste zmínila jsou základny pod vodou, kam jsou lidé unášeni. Máte informace o tom, že existují tudíž dvě místa kam jsou lidé unášeni? podvodní základny a případně vesmírné stanice?

Yvonne: ano, lidé pozorují často objekty, které vylétávají z moře a jsou nazývány USO. Na přednášce jsem hovořila o lidech, kteří byli ponořeni v kapalině...

takže tito svědci nemluvili, že by byli uneseni přímo na podmořskou základnu?

ne, to vyloženě ne, ale jak jsem zmínila, je mnoho pozorování těchto USO objektů a já nepochybuji, že mají základny pod vodou.

Michael: zajímal by mě Váš názor na téma spánkové paralýzy.  Je vůbec možné udělat nějaký rozdíl mezi zážitkem únosu a paralýzou? Mnoho symptomů je velice podobných a doktoři a jiní odborníci proto neberou únosy jako takové vážně a vysvětlují fenomén pomocí této spánkové paralýzy? Je možné tyto dvě věci jakkoliv rozlišit? Já to nikde ještě neřekl, ale měl jsem osobně tento zážitek třikrát...

Yvonne: oh, měl jste vážně? Spal jste?

Michael: ano

Yvonne: protože důležité je, že v mnoha případech lidé nespí. Dívají se například na TV a náhle vidí silný záblesk jasného světla, anebo náhle se cítí, že jsou postupně paralyzováni až se nakonec nemohou pohnout, kromě svých očí. Nicméně tento argument se stále používá, že se jedná o spánkovou paralýzu. Ale lidé častokrát vidí bytosti ve svém pokoji, nebo cítí přítomnost čehosi v místnosti, i když nic nevidí okem a později, když s nimi pochopitelně pracuji pomocí hypnózy, odkrývá se celý scénář únosu, který se často také odehrává opakovaně v průběhu jejich celého života.

Michael: hmm, to je právě divné. Osobně si například nic jiného nepamatuji, jen to, že jsem se probudil uprostřed noci kompletně paralyzován kromě očí, které jsem však nemohl otevřít, ale jinak kompletně vzhůru, při plném vědomí a vyděšen. To se stalo třikrát v průběhu krátké doby, ale jinak jsem neviděl nic neobvyklého, žádné světlo, nebo tak...

Yvonne: vidíte, a proto by se takové věci měli brát seriozně, abychom viděli jestli se něco stalo, i přestože to skutečně mohl být případ paralýzy, ale pokud je ze strany klienta zájem, můžeme pak učinit další krok a zahájit proces regresní hypnózy. 

Michael: takže myslíte, že je tam vždy určitá šance, že se mohlo skutečně odehrát něco více?

Yvonne: ano a také záleží jestli jste měl třeba nějaké další zážitky během života, včetně vašeho dětství, zkrátka i jiné věci, než jen paralýzu. Zkuste nad tím zapřemýšlet a napište si to. Vždycky se snažím lidem říkat, aby si psali žurnál neobvyklých událostí během života jako jsou divné sny, silně emotivní až skutečné sny, věci, o kterých se domníváte, že jsou divné, protože se potom na ně můžeme podívat a studovat je později.

Michael: poslední otázka se týká případu, který jsem Vám včera předal a který se odehrál v Česku. Můžete nějak tuto událost analyzovat, nebo vyjádřit svůj názor?

Yvonne: mohu Vám říct, že tato událost je velmi přesvědčivá. Ještě jsem se nesetkala s podobným případem, ale má to v sobě určitý sexuální komponent ve vztahu k tomu o čem jsem mluvila na své přednášce, kdy oni jsou schopni vložit do našeho vědomí obraz atraktivní ženy, či muže až do bodu kdy dotyčný může dojít k orgazmu. Později se však zjistí, že to vůbec nebyl takový scénář a že místo atraktivní osoby tam byla úplně jiná bytost. Tato žena však cítila, že bytost k ní přišla a měla s ní fyzický kontakt, což je ....

To vypadá jako skutečně reálný kontakt s takovou mimozemskou bytostí...

ano, a navíc obrázek, který nakreslila může být to, co skutečně viděla i s tím knoflíkem, anebo to může být jen klamný obraz namísto toho, jak bytost skutečně vypadala, protože jak víme, oni jsou schopni implementovat falešný obraz do našeho vědomí, abychom nebyli příliš vyděšeni. Nicméně mohu jen reagovat na to, co jsem četla, protože jsem s ní nepracovala ani nemluvila. Každopádně musíme mít otevřenou mysl, protože tyto zážitky nejsou jen černé, nebo bílé. Mohlo se stát cokoliv a je potřebat to studovat. Bylo by zajímavé vědět jestli měla nějaké divné těhotenství například, nebo divné sny o dětech, které nemohla vychovávat a tak dále. Chci říct, že bych měla mnoho otázek.

Michael: děkuji za rozhovor

Yvonne: není zač a když budete mít nějaké nové informace ohledně případu, byla bych za ně ráda.

Zdroj: konference Contact in the desert, Joshua Tree, USA, 2013

Audio záznam a překlad: Michael M.Faitl

Foto: CERO