Planetární systémy mají často dvě hvězdy

Astronomové v čele s Jižní státní univerzitou v Connecticutu prohlásili, že 50 % všech planet ve Vesmíru může mít dvě slunce.

Astronomové v čele s Jižní státní univerzitou v Connecticutu prohlásili, že polovina všech planet ve Vesmíru může mít dvě slunce. Obrázek zachycuje umělcův koncept cirkumbinární planety Kepler-16b -  první planety, která obíhá kolem dvou hvězd. Nepředpokládá se, že by tato chladná planeta, která má plynný povrch, byla obyvatelná.

* Výsledky zkoumání byly vytvořeny na základě pozorování hvězd již objevených hostitelských planet.

* Výzkumný tým zjistil, že 50 % těchto hvězd se vyskytovalo v binárním systému.

* To znamená, že více hvězd, než se původně domnívalo, obíhá kolem násobných hvězd.

* Na některých planetách je pravděpodobně nekonečný den, zatímco jiné by měly mít ve své blízkosti druhou hvězdu, která mezi ostatními hvězdami na noční obloze neobvykle září.

 
Představte si svět, kde nikdy nenastane noc; když se jedno slunce přesune pod horizont, druhé zaujme jeho místo, a tím zaručí nekončící světlo.

Možná to zní jako scénář nějakého scifi, ale výzkumy naznačují, že to může být běžnější, než se lidé domnívali.
Ve skutečnosti, kolem 50 % hvězd hostitelských planet se může aktuálně nacházet v binárním systému, akorát že tyto světy i jejich neobvyklé charakteristiky nejsou v našem solárním systému viditelné.  Výzkum prováděli astronomové v čele s Dr. Elliottem Horchem z Jižní státní univerzity v Connecticutu.
Už předtím se vědělo, že binární hvězdy existují, a že polovina hvězd na noční obloze obíhá alespoň jedna kolem druhé.

Avšak známé nebylo, jak takové společenství hvězd ovlivní formace planet.
Teď se zdá, že tyto binární systémy mají malý efekt. Polovina planet byla objevena, když se Keplerova vesmírná sonda dostala na oběžnou dráhu okolo binárních hvězd.

Tyto hvězdy jsou známé jako cirkumbilární planety, protože obíhájí okolo dvou hvězd.

Nikdo neví, jak se stalo, že tyto hvězdy obíhají kolem dvou hvězd, avšak má se za to, že mohly být odněkud vytrženy.
K objevu tým použil dalekohled WIYN v observatoři Kitt Peak v jižní Arizoně a dalekohled Gemini North, nacházející se na štítové sopce Mauna Kea na Havaji.

Výsledky zkoumání byly vytvořeny na základě pozorování hvězd a jejich hostitelských planet objevených za pomoci Keplerovy sondy. Na tomto obrázku je vidět zorné pole sondy Kepler umístěné mezi dvěma jasnými hvězdami letního trojúhelníku, nacházejícím se nad dalekohledem WIYN v jižní Arizoně.

Tým vědců zjistil, že 50 % hvězd hostitelských planet se nachází v binárním systému. To znamená, že více planet, než se lidé domnívali, obíhá násobné hvězdy, jako například planeta Tatooine (na obrázku), která, jak je známo, měla na své obloze dvě slunce.

Díky digitálním snímkům oblohy obklopující hvězdu tým objevil společenství hvězd, které jsou téměr 125krát hůře patrné než byl jejich původní cíl.

To odpovídá hvězdám pohybujícím se v délce od několika vzdáleností Země a Slunce až po vzdálenosti 100x větší než je vzdálenost Země a Slunce.
Ve své studii vědi zjistili, že asi 50 % hvězd, jejichž planety kolem nich obíhají, se vlastně nachází v binárním systému.
 

„Je velmi zajímavé a vzrušující, že systém exoplanet a hvězdných společenství se pro nás stal mnohem více běžným, než se předpokládalo ještě před pár lety.“ uvedl Dr Horch.

Dalším fascinujícím závěrem studie je, že je těžké určit, která cirkumbilární planeta obíhá kolem které hvězdy.

Spoluautor studie, Dr. Steve Howell z vědeckého výzkumného střediska amerického Národního ústavu pro letectví a vesmír NASA, řekl: 

„Zajímavým výsledkem výzkumu je, že u poloviny cirkumbinárních exoplanet nemůžeme většinou určit, kterou hvězdu skutečně obíhají.“

Zatímco některé hvězdy se mohou podobat planetě Tatooine ze Star Wars s dvěma jasnými sluncemi na obloze, ostatní cirkumbinární planety, které ve velké vzdálenosti obíhají svou hvězdu, mohou kromě svého slunce mít mezi ostatními hvězdami na obloze ještě jednu neobvykle zářící hvězdu.

„Pravda bude asi někde mezi těmito dvěma scénáři, ale my zatím vůbec nevíme kde.“ dodal Dr Howell. 

Kosmický dalekohled NASA Kepler (na obrázku) je zatím tou nejúspěšnější observatoří zachycující planety. Obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 64 milionů kilometrů od Země a je pojmenován po Johannu Keplerovi, astronomovi ze 17. století. Byl vypuštěn v roce 2009 s výhradním cílem - hledat nové hvězdy a planety.

MEZINÁRODNÍ ASTRONOMICKÁ UNIE DOVOLÍ LIDEM POJMENOVAT PLANETY

Doposud byly téměř všechny planety objevené mimo Sluneční soustavu pojmenovány podle přísných pravidel, což vedlo k vytvoření složitých jmen jako například OGLE235-MOA53 b.
To se má ale v letošním roce změnit, protože se Mezinárodní astronomická unie rozhodla, že letos poprvé dovolí lidem, aby oni sami zvolili jména exoplanet.

Byl sestaven seznam 305 potvrzených planet objevených před 31. prosincem 2008 a od listopadu se mohou jména pro tyto planety předkládat k uvážení.

V březnu 2015 bude moct veřejnost hlasovat pro některé ze schválených jmen a v srpnu 2015 budou výsledky oznámeny během slavnostního ceremoniálu v Honolulu.

Jména planet budou koexistovat se stávajícími věděckými jmény, stejně jako to platí pro ostatní nebeská tělesa.

Například Mlhovina v Orionu se vědecky nazývá Messier 42. 

Zdroj a foto: sott.net

Překlad: Adéla Štěpánková