Model prehistorického letadla, který.......létá!
V roce 1968 švýcarský autor Erich von Däniken ve svém bestselleru “ Chariots of the Gods “ podotknul, že artefakt nalezený v Kolumbii není nic jiného, než napodobenina prehistorického letadla. Prohlášení bylo kontroverzní, protože archeologové označili artefakt jako hmyz. Popravdě, mezi velikostí letadla a hmyzu je patrný rozdíl, ale to co obě strany zkoumaly, byl malý zlatý objekt, který je vystaven v Smithsonian Institutu ve Washingtonu. Jeho popisek zní : “ zlatý artefakt, stylizovaný hmyz, kultura Quimbaya, provincie Antioquia, Kolumbie, cca 1000-1500 n.l. “ Von Daeniken byl rozhodnut zkusit najít důkazy prehistorické, technicky vyspělé civilizace. Bez záměru rozšiřovat ještě více spekulace o Atlantidě, které již probíhaly, jeho hlavním zájmem byly artefakty, nebo monumenty, které byly každému a všem na očích, ale o kterých si myslel, že byly špatně identifikovány a nesprávně vyloženy. Toto byl podle něho jeden z takových artefaktů, letadlo a ne brouk.
Existuje několik malých “ brouků “ , které připomínají více letadlo, než hmyz. Někteří jsou vystaveni v Muzeu zlata v Bogotě. Artefakty jsou přibližně 1000 let staré, veliké 2 až 3 centimetry a byly nalezeny v královských hrobkách. V dnešní době má muzeum ve sbírkách více než 33 000 objektů a je jedním z mála míst, kde jsou k vidění zlaté nálezy z Jižní Ameriky. Většina zlata byla zabavena Španěli v 16. století, roztavena a poslána do Evropy. Zlato bylo považováno za svatý kov, odrážející kreativní, životadárnou energii Slunce. Muzeum ve své kolekci Pijaos identifikuje množství přívěsků ve tvaru ryby a hmyzu, přestože křídla jsou připevněna pod tělem, a co si teprve máme myslet o vertikálním ocasním křídle?
V roce 1994 se tři Němci, Algund Eenboom, Peter Belting a Conrad Lübbers rozhodli, že sestrojí model tohoto “ brouka/letadla “. Chtěli experimentovat s jeho možnostmi letu. Ve stejný moment začali posuzovat podobnosti mezi částmi tohoto artefaktu a jinými podobnými nálezy a také skutečným hmyzem a skutečnými letadly. Trio brzy pochopilo, že lidé v Jižní Americe byli vždy schopni zobrazit hmyz a jiná létající zvířata po anatomické stránce správně. Takže pokud tento objekt byl opravdu brouk, byla to stále velká anomálie, protože tento živočich nebyl vyobrazen anatomicky správně. Křídla byla pod tělem, ne nahoře, všechen hmyz má křídla na vrchní části těla. Navíc, i některá letadla to tak mají, ve skutečnosti, většina vrtulí poháněných letadel to tak má, jen moderní trysková letadla mají křídla pod tělem. Eenboom, Belting a Lubbers usoudili, že toto nemůže být hmyz. Design artefaktu se perfektně shoduje s tvarem letadla a dokonce i se vzhledem raketoplánu, anebo nadzvukového Concordu.
V roce 1996 sestrojil Peter Belting model v měřítku k původnímu objektu, oblast, ve které byl odborník, jelikož se zabýval modely, což ho nakonec přivedlo k rozhodnutí studovat artefakt z Kolumbie. Model byl pokřtěn jako “ Goldflyer I “. Byl sestaven v měřítku 16:1, byl dlouhý 90 cm s rozpětím skoro 1 m. Vážil 750 gramů. Na nos byla připevněna vrtule a křídla byla vybavena nutnými klapkami. První testy byly úspěšné. Stroj měl stabilní letovou charakteristiku a byl schopen přesného a jemného přistání. Stručně: artefakt se choval tak, jak se má letadlo chovat. Další v řadě “ BBL výrobců “ byl “ Goldflyer II. Tento model byl stejných rozměrů, ale byl opatřen přistávacím zařízením a tryskovým motorem. Motor samotný byl Fun jet, schopný docílit 20 000 otáček za minutu. Modifikace z vrtule na tryskový pohon vypadala stejně jako model/artefakt bez vrtule. Pokud by artefakt měl vrtuli, byl by to neskutečně obtížný úkol pro vědeckou komunitu označit artefakt jako “ hmyz “. Pokud by hmyz bylo letadlo, potom je jasné, že jeho zdroj pohonu byl tryskový motor. Další problém, se kterým bylo třeba se vyrovnat, bylo místo kam motor umístit. Na moderních letadlech jsou motory na křídlech ( Boeing, Airbus ), nebo v zadní části ( Fokker ). Raketoplán je má také vzadu, ale start a let samotný je poměrně odlišný od klasických letadel. Motor na Goldflyer II byl umístěn vzadu, jelikož to byla jediná pozice, kterou původní artefakt umožňoval pro takový experiment. Vsazení tryskového motoru do této pozice byla novinka a risk, protože proudění vzduchu do motoru mohlo být jiné, než akceptovatelný standard. Testy ukázaly, že stroj se i nadále choval ve vzduchu bezvadně: start a přístání bylo perfektní a letová dráha byla stabilní. Stručně: Vsazení motoru na zadní část letadla může být jednoduše použito v moderním letectví, pokud by měl někdo zájem!
BBL založili své spekulace na moderních schopnostech. Modely, které létají, jsou mnohem větší než vlastní artefakt a jeho originální velikost je těžké odhadnout. Tým se domnívá, že podle pozice motoru je možné odhadnout množství pasažérů, které přístroj mohl pojmout. Pokud by motor byl na trupu letadla, bude potom místo pro 3 až 4 osoby v kokpitu. Pokud by motory byly na křídlech, tak by stroj mohl mít rozměry moderního letadla ( jako Boeing 737 ) a mohl by pojmout i 100 osob. Nicméně, problém s touto úvahou je, že artefakt nemá pod křídly nic, co by připomínalo motory. Navíc, není nic, co by poukazovalo na fakt, že tento model je opravdu skutečné letadlo. Ve své originální velikosti mohl být vyroben z lehkého dřeva a mohl být držen v ruce, jako hračka pro děti, jako drak. Může to potvrzovat základní fakt, že tento artefakt je jen hračka: anomálie, která dává prostor k spekulaci, ale která sama sebou nemůže nikdy potvrdit, že je skutečné letadlo. Na druhou stranu, skutečnost, že se artefakt chová jako letadlo a vypadá víc jeko letadlo než hmyz, by měla vědcům dát přinejmenším varování, že další výzkum je nutný. I kdyby archeologové museli “ jen “ přehodnotit své závěry o představě, že lidé v Jižní Americe před 1500 lety používali hračky s leteckou tématikou. Byl by to i tak obrovský objev....
Během konference AAS na Floridě v roce 1997 předvedli Belting a Eenboom objekt v plném letu. Důkaz je v demonstraci a v tomto případě důkaz existuje: Goldflyer II se choval bezvadně, jeho přistání byla krása sledovat. Je působivé pozorovat nadšence, kteří se ujmou úkolu a demonstrují svůj výzkum - nikdo nemůže polemizovat o tom, jaké jsou letové schopnosti tohoto “ hmyzu “. Takto model vypadá a takto létá. Nicméně definitivní odpověď je stále otázkou budoucnosti. Podle mého názoru byli BBL schopni předvést, že artefakt není hmyz. V tento moment jsou jen schopni dokázat, že objekt je anomálie a má všechny charakteristiky létajícího stroje. Ale je to letadlo? Nebo něco jiného? Jen nové důkazy, nebo porovnání s jinými nálezy podobného druhu nám můžou dát konečnou odpověď.
Autor: Philip Coppens
Překlad: Michael M.Faitl
© philipcoppens.com
© outofplaceartifacts.com