Melinda Leslie

Melinda Leslie se už skoro 20 let zabývá tématem, který nese označení MILAB, nebo také COVERT - OPS.  Zkoumání případů únosů do UFO a jejich spojitosti s armádními projekty a vzájemnou spoluprací těchto složek s mimozemskými rasami. Melinda nám poskytla velice detailní skoro hodinový rozhovor o tom, co ji přivedlo na cestu tohoto jistě kontroverzního výzkumu, popis její vlastní zkušenosti s únosy a mnoho dalších informací, se kterými se během své práce seznámila.

 

M: Můžete v krátkosti shrnout události, které se udály ve Vašem životě, protože mnoho lidí v České Republice nezná Váš příběh?

 

ML: Samozřejmě. Na mojí cestu badatele únosů do UFO mě především přivedlo zkoumání mojich vlastních zážitků a zkušeností. Mohu říci, že mě tyto věci vůbec nezajímaly a byla jsem velice skeptická až do roku 1989, kdy jsem se od mojí kamarádky doslechla o rozhlasovém pořadu z Las Vegas, kde se dostal na veřejnost případ Boba Lazara a jeho údajné účasti na projektech v nedaleké oblasti Area 51. Byl to právě Bob, který se zmínil o tom, že se v oblasti provádějí nejrůznější testovací lety a přes několik dalších lidí se informace dostala až ke mě a mým přátelům. A tak jsme se dozvěděli, že se pořádají tours do blízkosti Arae 51 na noční pozorování těchto testů. Byla to pro nás záležitost na poslední chvíli, protože v rozhlase ohlásili, že by se měla vzít skupina lidí, zhruba jeden autobus, a jet pozorovat UFO a kdo chce, ať je kontaktuje a pojede se. Moje kamarádka mi o tom řekla a bylo to. Dříve jsme se hodně zabývali otázkami "New age" a trávili jsme dost času v Sedoně v Arizoně. Jednou jsem navrhla, že by bylo pěkné jet kempovat a zrovna se naskytla tato možnost. Byla jsem skeptická a nemyslela jsem si, že něco uvidíme, ale jeli jsme. Nakonec jsme viděli mnoho a tím to začalo. Víceméně přes noc se moje názory změnily a otevřel se mi kompletně nový paradigm mého života. Později jsme oblast navštívili ještě několikrát. Každopádně z nějakého důvodu tyto události oživily cosi v mé paměti, něco jakoby v podvědomí o čem jsem za normálních okolností nevěděla. Začala jsem mít velice živé sny o událostech z mého dětství, vypadalo to, že jsem už jako dítě přišla do styku s mimozemšťany. Bylo to jakoby mi někdo dal klíč, který otevřel dveře do místnosti, do které jsem dříve nesměla. Takže jsem začala mít tyto sny a později se tyto "obrazy a vzpomínky" začaly objevovat i za normálního vědomí, nejen ve snech. A to jsem si řekla "ok, asi jsem se zbláznila, to není normální co se děje" . No a aby toho nebylo málo, na konci roku 1989 a začátku 1990 jsem začala mít nové, současné zážitky UFO únosů. Opravdu jsem si myslela, že se ze mě stává šílenec a tak jsem vyhledala pomoc a podřídila jsem se psychoterapii. Tato odbornice byla velmi zkušená psycholožka a také pracovala s unesenými lidmy a s hypnózou. Samozřejmě, že později vyšlo najevo, že ano, byla jsem unesena a mám zážitky tohoto typu. Při jedné seanci doktorka zjistila, že cosi neprobíhá tak, jak je běžné při těchto případech a zeptala se " Kolik je Ti let?" a v ten moment jsem se vrátila v naší seanci až do mého dětství do věku 15 let. To byl hrůzostrašný moment. Pamatuji si, že současné zážitky nebyly tak děsivé, ale ty z mého dětství byly jednoduše strašné. 

Ok, abych se dostala dále, v 1993 jsem v noci byla unesena z mé ložnice mimozemšťany, ale oni mne vzali do podzemní základny a předali armádě. 

 

M: Takže to bylo poprvé, kdy jste si uvědomila propojenost a spolupráci těchto bytostí a vojenských složek?

 

ML: Ano, přesně tak, byla jsem předána vojákům a byla na mě provedena kompletní, velice detailní zdravotní prohlídka a testy. Nikoliv mimozemšťany, ale lidmi. Ostatně všemi detaily tohoto incidentu jsem se zabývala v mé přednášce. Postupně jsem byla převážena z jedné místnosti do druhé, podle druhu vyšetření, byla jsem také operována a po všem jsem nakonec byla zpět předána mimozemšťanům, kteří mě vzali do jejich "laboratorního prostředí" a provedli další vyšetření. Dokončili nějaké uzdravovací procesy, které vojáci nebyli schopni realizovat a poté mě vrátili zpět domů. Zajímavé je, že některé tyto lékařské procedůry, které jsem podstoupila se mi potvrdili o mnoho let později, když jsem dělala přednášky v Minnesotě. Jeden z místních organizátorů byl doktor a měli jsme rozhovor. Reagoval na mojí přednášku, kde jsem o těchto věcech mluvila a kde jsem ukazovala i nákresy toho co jsem si pamatovala z mých zážitků. Kladl mi specifické odborné otázky. Později přiznal, že se mě snažil úmyslně těmito otázkami nachytat, že lžu a jelikož je odborník na operačním sále, mělo to být jednoduché. Pokaždé, když však popisoval procedůru, kterou jsem údajně prožila, jsem ho v momentě, kdy začal zavádět jinam, opravila s tím, že " ne, to bylo jinak než ríkáte, bylo tak a tak...", popisovala jsem detaily z lékařského prostředí, o kterých nic nevím. Později přiznal, že jsem prošla testem a že mě zkoušel. Ukázalo se, že je specialista gynekolog na potraty a že procedůra, kterou jsem popsala tak perfektně, je velice ojedinělý druh operace při potratu, který on prováděl. Nakonec se zeptal "byla jste si v té době vědoma, že jste těhotná?". Ne, absolutně ne. Takže jeho závěr byl, že to čím jsem prošla se opravdu stalo a že zážitky, které následovaly týdny po této operaci byly naprosto přirozené v souvislosti s touto operací a že vše co jsem popsala, je velice podrobný popis, který bych si těžko vymyslela a že nemá pochyb o tom, že se to stalo. Z nějakého důvodu byl problém s mojim těhotenstvím a "oni" ho museli přerušit. Další zážitek byl na konci roku 1993, kdy jsem byla opět unesena, ovšem tentokrát přímo vojáky a pak vyslýchána ohledně UFO technologie, kladli mi velice specifické otázky. Začala jsem se tedy o věci více zajímat, číst knihy, výpovědi svědků a kontaktovala jsem skupiny lidí a ostatní badatele, kteří se problematikou zabývali. Zjistila jsem, že nejsem zdaleka jediná, kdo má podobné zážitky. Později to byla Karla Turner, kdo mě přesvědčil, že bych s tím měla jít na veřejnost, že můj případ je rozsáhlý a podložený fakty. Tak jsem začala. V současné době jsem jedna z mála, kdo se zabývá únosy a jejich propojením s armádou a vládou ( MILAB, nebo COVERT-OPS ). Někteří badatelé již bohužel nejsou mezi námi a další s výzkumem přestali. Mám výpovědi více jak stovky lidí a zhruba polovina jsou velice silné případy, na kterých stále pracujeme a po mnoha hodinách rozhovorů stále zjišťujeme nové a nové informace. 

 

M: Takže od té doby ( 1993 ) jste neměla žádný další zážitek?

 

ML: Já osobně jsem měla zážitek s únosem, kdy byla v případu zapletena armáda sedmkrát, a to nepočítám další události, kdy vás sledují, odposlouchávají a případně i vyhrožují různým způsobem. Takže takto jsem se v průběhu posledních let stala badatelkou a zkoumám tyto případy. Zjistila jsem co stalo mě a co se stává dalším a snažím se jim pomáhat  s jejich zážitky. Podle svědeckých výpovědí existují čtyři hlavní kategorie informací, které se armáda v MILAB případech snaží vypátrat. 1) motivy a agenda mimozemských bytostí, co je cílem jejich aktivit a únosů, mají unesení lidé tyto informace?  2) genetika, vztahy mezi lidským a mimozemským organismem, klonování člověka s mimozemšťany 3) paranormální jevy, mají unesení lidé vyjímečné schopnosti? telekineze, nazírání, telepatie a podobné věci. Často je vojáky vyvíjen nátlak na jedince, aby demonstroval tyto schopnosti a dokázal, že je má. Někdy úspěšně, někdy ne.  4) mimozemská technologie, měl unesený možnost pilotovat jejich loď? byly mu svěřeny odborné znalosti o pohonu a ovládání těchto zařízení, jaký druh zbraní mimozemšťané používají, a tak.....

Toto jsou 4 hlavní kategorie otázek, které armáda klade uneseným, samozřejmě jsou zde různé další podkategorie, ale tyto dominují a poslední z nich je v mém výzkumu nejčastější, mimozemské technologie.  

 

M: Měl někdo z Vaší rodiny, příbuzných, či přátel stejné zážitky? Byl někdo z Vašeho blízkého okolí také unesen?

 

ML: Ne, nikdo z mé rodiny nic podobného nezažil, tedy alespoň pokud je mi známo. Mám trochu podezření, že by mohly přeci jen nějaké zkušenosti v mojí rodině být v uplynulých letech, ale oni by vše stejně popřeli, myslí si, že jsem se zbláznila.Takže oficiálně ne, přestože je to vcelku běžná věc, že pokud byla nějaká osoba unesena, tak se při pozdějším vyšetřování případu často zjistí, že i někdo další z rodiny měl, nebo má podobné zážitky. Je poměrně hodně případů, kdy zkušenosti s únosy v jedné rodině sahají několik generací do minulosti.

Z mojich přátel bych jmenovala moji spolubydlící, která byla svědkem mnoha událostí osobně a viděla mimozemšťana na chodbě v našem apartmánu. Další případ se odehrál, když jsem byla společně unesena s jinou mojí přítelkyní, ne ovšem mimozemšťany, ale vojáky do podzemní základny, přestože u výslechu byl přítomen jeden reptilián. Tam nám bylo, kromě jiného vyhrožováno zabitím a znásilněním apod. pokud se o tom někde zmíníme. Nicméně, nestalo se z toho nic a jsme stále naživu. Mimochodem, dělali jsme společně rozhovor na rozhlasové stanici Coast to coast, kde jsme nejen o tomto incidentu rozsáhle diskutovali. Jiný případ se stal při našich cestách v okolí Sedony v Arizoně. Já a moji přátelé jsme byli zastaveni vojenskou kontrolou a vyslýcháni a tak. Celkově se dá říci, že existuje několik nezávislých svědků mých zážitků, plus moje vlastní výpovědi. Jsou to vlastně několikrát ověřená fakta od různých lidí, takže bych si těžko vše mohla vymyslet a zmanipulovat. 

 

M: Sledoval jsem videozáznam, kde popisujete dramatické setkání s reptiliánem. Máte tušení z jakého důvodu mimozemšťané spolupracují s armádou na těchto tajných operacích a projektech? A proč právě reptiliáni?

 

ML: Oh, ne ne ne, tak to v podstatě není, ve skutečnosti je velice ojedinělé vidět reptiliána, velice vzácné. V mnoha případech únosů vojáky a armádou lidé nepřicházejí do styku s mimozemšťany, a pokud ano, tak jsou to většinou "šediváci", to je poměrně běžné. Vím pouze o několika jedincích, kteří viděli reptiliána, včetně mě, v přítomnosti vojáků, ale jak říkám, je to velice vzácné a vyjímečné. Z celkových zhruba padesáti případů únosů, které jsem měla možnost detailně zkoumat a vyšetřovat, pouze dva další lidé a já, jsme se setkali s reptiliánem. Spolupráce "šediváků" a armády je běžná, častokrát oni jsou ti, kteří unášejí a potom předají lidské "vzorky" vojákům, většinou v podzemní základně. V mém osobním případě jsem byla předána zpět mimozemšťanům a ti mě vrátili domů. Ze začátku vše vypadá jako běžný únos ufony, a pak dotyčná osoba zjistí, že lékařské procedůry a operace provádějí lidé. Jeden kolega badatel, Joe Montaldo, má ve své evidenci přes 8000 případů únosů, z toho zhruba 400 jsou tzv. opakované únosy, z těchto jsou zhruba polovina, asi 225, případy, které nazýváme "handed off". Tedy případy, kdy byly unesené osoby předány k pokusům armádě. Další zajímavý fakt je, že velké procento unesených je po svém návratu ve velice krátké době navštíveno, nebo kontaktováno vojáky, i v případě, že jejich únos byl čistě mimozemský. V jednom velice zajímavém incidentu je unesená ponechána mimozemšťany uprostřed pole, kompletně při vědomí a aniž by věděla, kde je a není vrácena domů, jak bývá často běžné. Po krátké chvilce přistává černá vojenská helikoptéra a ozbrojení vojáci ji násilně eskortují do vrtulníku. To vše ve mě nechává dojem, že žena tam byla záměrně zanechána pro armádu, aby ji z nějakého důvodu, a ne náhodou, vyzvedli.

Co se týká motivů proč se toto děje, mám takový pocit, na základě výpovědí mnoha svědků a mnohaletého vyšetřování únosů, že se zde odehrává velice senzitivní situace. Mnoha uneseným jsou často sděleny informace, ať už odborné, nebo sociální a historické, které se zdají být mnohokrát velice důležité pro lidstvo jako takové, mluvíme třeba o nám ještě neznámých technologiích a podobně, zdá se, že určitá cílená spolupráce mimozemšťanů obecně a armády  tu je. Nicméně důkazy nasvědčují spíš tomu, že armáda je do této spolupráce nějakým způsobem nucena a že nemá všechny informace, které by ráda měla. Jinými slovy, vypadá to, že právě tyto bytosti z jiných světů řídí tuto hru na Zemi a armáda a tajné složky se jakoby zakaždou cenu snaží vyrovnat tuto převahu a jistou nadvládu, nelíbí se jim přirozeně, že nemají nad věcmi takovou kontrolu, proto vojenské únosy, proto únosy lidí už kdysi unesených mimozemšťany, výslechy, lékařské pokusy a prohlídky, vyhrožování, zastrašování, celková snaha za každou cenu tajit veřejnosti o co tu jde již po mnoho let. A to, že tam na určité úrovni probíhá nějaká "spolupráce", ještě neznamená, že tyto bytosti jsou k nám naprosto vstřícné a otevřené. Je to jen jakási hra a nikdo zřejmě neví moc o co opravdu jde. Vím, že to zní divně, že unesení vypovídají, že viděli mimozemšťany na vojenských základnách, že byli vyslícháni od obou skupin, ale stává se to. Kdo ví co za tím vším je....

Každopádně ta záležitost s reptiliány je velice výjímečná. Nejsem příliš nadšená z toho videozáznamu, protože ti lidé natočili dlouhý rozhovor a pak to sestřihali tak, že to je trochu vytržené z kontextu, to co je v tom klipu, je jen část interview a je to ta asi nejvíc vzrušující a zajímavá pasáž, ale zavádějící.....

 

M: S kolika druhy-rasami mimozemských bytostí jste se setkala?

 

ML: Napočítala jsem do dnešního dne včetně lidské rasy 6 druhů bytostí. Jsou to všechno rasy se kterými jsem měla osobní zkušenost, viděla jsem "malé šediváky, tři čtyři stopy vysoké", viděla jsem i ty, jejichž oči nejsou tak veliké jak je zvykem, mají zhruba 5 až 6 stop a jejich kůže je více šedivo bílá. Tito jsou jakási variace klasických šediváků. Viděla jsem také jak bych tak řekla " staré vysoké šediváky", dalo by se říci " starci - elders ", jejichž tváře jsou úzké a protáhlé a celkově tato varianta má vychrtlé a vysoké tělo. Vypadají jako šediváci, ale jsou více jak 5 stop vysocí a hubení, znova toto jsou různé druhy šediváků. Viděla jsem také klonované bytosti, hybridy, děti nejrůznějšího věku od novorozeňat až po batolata....

 

M: lidské a mimozemské klony?

 

ML: Ano toto byly klony člověka a jiných bytostí různého věku, malé děti, ale nikdy jako dospívají mládež a tak, jen malé děti. Viděla jsem ty, které známe pod označením " Nordics ", jen v jednom případě tato bytost měla tmavé černé vlasy, ale jinak perfektní vzhled, pravděpodobně také klon s člověkem, ale jinak to byli samozřejmě typičtí " skandinávci " s blond vlasy a opálení, tyto jsem viděla v několika případech. Dále, mnoho unesených vypovídá, že viděli následující rasu mnohokrát a v našem výzkumu je to poměrně běžný druh, ale já osobně jsem se s tímto tvorem setkala jen jednou. Nazýváme ho " Insectoid ", podobný jako šedivák, ale s extra vyboulenou hlavou, špičatou bradu, velice protáhlé oči, a navíc měl tyto dvě, jakoby antény, či tykadla jako má motýl, to bylo velmi zvláštní. Toto byl skupinový únos, více lidí, které jsem později potkala a kteří si také pamatovali všechny detaily, mnohokrát to byli různí " šediváci ", ale také tento " Insectoid ", kterého jsem já viděla ovšem jen jednou. No a nakonec "reptiliáni", ty jsem viděla dvakrát a pokaždé v podzemní základně. Jednou samotného, vypadalo to jakoby jen tak byl přítomen, nepřímo, no  a podruhé to bylo v situaci, o které jsem se již zmínila dříve, zjevná spolupráce a komunikace s armádou a vojáky. Takže, když to sečteme, lidská rasa bude vlastně číslo sedm. Krom toho jsem viděla nejrůznější vojenský a vědecký personál, lidi v nejrůznějších uniformách a oblecích. Největší počet uniform, které jsou mi hlášeny zde v USA, jsou námořní, ojediněle lidé vídají letecké uniformy a námořní pěchotu ( marines ). V případech ze zahraničí lidé často vidí uniformy americké a svojí armády společně. V několika případech z Itálie dokonce unesení pozorovali přítomnost francouzských vojáků, přestože oběti byli Italové, takže nevím příliš co si o tom mám myslet. No a samozřejmě jsou často přítomny osoby ve formálních oblecích s kravatou, další v laboratorních pláštích, technici a různý pomocný personál, znáte to, různé kategorie. Někteří unesení vypovídají, že ve skutečnosti byli také vyslýcháni osobami v černých oblecích, které všichni známe jako " M.I.B.", neboli "muži v černém". Toto se také stává a znám mnoho lidí, kteří to zažili. Někteří unesení také hovoří o osobách, které se chovají velice přátelsky, často mají zkušenosti s leteckou a vesmírnou technikou a vojenskou minulost, často uneseným potvrdí jejich znalosti, poskytují další extra informace a sdělují uneseným různé technické detaily, mnohokrát jsou dokonce předváděny konkrétní dokumenty, plány, fotografie, či jiný materiál a v těchto případech vzniká často jakési "přátelství" mezi oběma stranami. Ovšem jak já říkám " informace proudí všemi směry, stejně tak jako voda".  Proto si myslím, že se v podstatě jedná jen o psychologii, velice vychytralým způsobem se  snaží zjistit jaký má unesený znalosti, které by mohli naopak využít oni. Nabízejí Vám přátelství, potvrzují informace, které už máte a snaží se navodit pocit bezpečí, ale zároveň Vám také kladou záludné otázky. Někdy jsou tyto konfrontace prospěšné a někdy končí velice zastrašujícím způsobem. Některým uneseným bylo vyhrožováno zabitím bez varování, když o čemkoliv promluví, nebo likvidací jejich dětí, rodiny a podobně.

 

M: Mluvila jste o těchto podzemních základnách. Máte ponětí ve Vašem konkrétních případě kam jste byla unesena? Kde se případně tyto základny nachází?

 

ML: Absolutně, ano ano, co se týká mojich vlastních zkušeností, tak mám 4 nezávislé zdroje, lidé, kteří mi kladli otázky ohledně mimozemské technologie, záměrně se mě snažili zmást, nechali mě kreslit náčrty toho co jsem viděla. Čtyři nezávislé osoby v různých situacích a v průběhu 15 let výzkumu potvrdili, kam jsem byla unesena, na základě jejich znalostí, protože tato místa osobně navštívili, či tam byli zaměstnáni a tak. 

 

M: Bylo to vždy stejné místo?

 

ML: ne, ne, ne, různá místa, jedno z nich bylo China Lake Naval Base v kalifornské poušti, je to jedno z míst, kde máte tyto velké hangáry, které vypadají jako klasické hangáry pro letadla, jen jejich zadní část ústí do hory, která je na druhé straně, takže na jedné straně máte normální vrata a "vchod" a na zadní straně začíná silnice, která vede do vnitřku hory, kde jsou pak různé další místnosti, haly a prostory. Nicméně vše vypadá velice prostě a jakoby nedokončeno, vypadá to jako jeskyně, jako tunel, kterým vede silnice napříč. Takže toto jsem prý popsala velmi přesně a správně. protože tito čtyři lidé tam byli. Už jsem zmínila kolegu badatele Montalda, který pracuje na východním pobřeží a pracuje s mnoha případy lidí, kteří byli uneseni na základny na Floridě a ve Virginii, několik případů zmiňuje základnu ve městě Seattle ve státě Washington. Takže v jeho výzkumu se objevují hodně tato místa, naopak v mém se objevují základny především zde na západním pobřeží. Víte, začínám mít pocit, že by bylo skoro možné sestavit list zhruba 8 až 10 míst podle výpovědí svědků, která se objevují stále znovu a znovu. Například Area 51, mám několik svědků z Arizony a Nevady, u kterých je jisté, že byli uneseni právě na tam. Víte, S4 se objevuje velice často, mimochodem Dan Burish na své loňské přednášce mluvil o věcech, o kterých tito moji svědci přesně mluvili, to bylo šokující.

 

M: Vy jste byla také v S4? Tedy Area 51?

 

ML: Ne, nejsem si vědoma, že bych byla unesena právě tam. V mém únosu s kamarádkou, která žila v San Diegu, jsme si nejprve mysleli, že nás vzali na Camp Pendleton, základna poblíž města, jenže potom jsme si uvědomili podle toho, jakým směrem nás vezli, že to muselo být jiné místo.

Každopádně většina lidí nemá tušení kam jsou uneseni, jen řeknou " nemám tušení, kde jsem byla ". Někdy unesení pozorují určité známky toho, kterým směrem zhruba jsou přepravováni ( tak jak v mém případě ), či letmo jsou schopni zachytit kam helikoptéra míří podle okolního terénu. Někdy naopak jsou lidé schopni přijít na to, kam přibližně byli uneseni. A jak jsem řekla, občas se objeví nějaký zdroj na veřejnosti, informátor, člověk, který pracoval na konkrétní základně, nebo má takové informace, a potom, když dotyčný unesený slyší takovou výpověď, je šokován a říká " proboha, to je to místo, kde jsem byl".... 

 

M: Závěrem bych Vás požádal o nějakou radu, či vzkaz české veřejnosti. Speciálně pro ty, kteří mají případnou zkušenost s únosy?

 

ML: Samozřejmě. Pokud máte pocit, že jste se stali obětí únosu mimozemšťany, tak rozhodně nejste jediní. Máme mnoho důkazů a výzkum probíhá naplno. Vyhledejte odborníka, ufologa, nebo kohokoliv kdo má k tomuto tématu pozitivní postoj. Pokud máte problémy s tím co se stalo, zkuste podstoupit hypnózu, to může pomoci, ale jen s někým, kdo má zkušenosti s únosy, nechoďte k někomu, kdo nikdy nepracoval unesenými. Vyvarujte se návštěvy nějakého komerčního psychiatrického zařízení, protože v mnoha případech může být určena špatná diagnóza a následně léčba, což Vám může ještě více uškodit. Pokud se k tomu přeci jen odhodláte, otestujte si dotyčného dopředu, ptejte se jestli má nějaké zkušenosti s únosy, jaký má názor na tuto problematiku celkově a tak. Buďte zkrátka opatrní komu svěříte svůj osud. Zároveň hledejte ostatní lidi s podobnými zážitky, kteří řeší stejné věci, to je důležité, budete mít aspoň jistotu, že nejste žádná vyjímka. Všechny tyto pocity strachu, nebo " co si lidi o mě pomyslí ", " o tom se radši nikde nebudu zmiňovat ", všichni mají podobné myšlenky, nejste žádná vyjímka a je důležité o tom s ostatními hovořit. Já to znám osobně, taky jsem nevěděla co dělat, tímto výzkumem se zabývám už 20 let a před dvaceti lety jsem na tom byla stejně, vystrašená k smrti. Takže Vám naprosto rozumím. Najděte si v okolí někoho s kým o všem můžete bezpečně a otevřeně mluvit a s kým se cítíte v bezpečí. V žádném případě nejste sami. Tento fenomén je absolutně reálný a skutečný a pokud někdo v České republice má pocit, že je v únosu zapletena armáda, ať už česká, ruská, nebo jakákoliv, pokud jste se stali obětí vyhrožování a zastrašování, sledovali vás, nebo jste byli nedobrovolně podstoupeni lékařským pokusům a experimentům, potom chci o tom slyšet. Chci vědět vše o Vašich zkušenostech, protože záčínám dělat svůj výzkum stále více mezinárodně, za hranicemi USA. Mám stále více případů z různých zemí, nevím přesně číslo, ale zhruba 5 - 8 jiných států než USA, o mnoha dalších se dozvídám od ostatních badatelů a počet případů stále roste. Takže toto se opravdu děje, a rozhodně i v jiných zemích. V případě klasického mimozemského únosu jsem si jistá, že se Vám určitě dostane pomoci od některého lokálního odborníka ve Vaší zemi, navíc jazyková bariéra je určitou překážkou, ale pokud je ve Vašem únosu jakákoliv spojitost s armádou a vojáky, chci se tím rozhodně zabývat.

 

Zdroj : UFO kongres Lauglin, Nevada, únor 2010

 Autor, překlad a foto: Michael M.Faitl