Koho znázorňují pravěké jeskynní malby?

Koho znázorňují pravěké jeskynní malby?

         Stěny jeskyní na celém světě jsou pomalovány nejrůznějšími výjevy ze života tehdejších lidí. Mezi geometrickými vzory, otisky rukou a obrázků lvů, medvědů a jiných zvířat se však objevují i postavy a věci s mimozemským vzhledem. Jsou to důkazy o existenci mimozemských civilizací? 

Tyto malby, zachycující bytosti z jiných světů, můžeme dobře rozpoznat i na výjevech v alžírské saharské oblasti Tassili, v oblasti Hoshangabad v indickém státě Madhjapradéš nebo v USA, v Barierovém kaňonu v Utahu. 

         Všude narážíme na postavy s kulatými hlavami a se zvýrazněnýma obrovskýma očima protáhlého tvaru.

Stáří těchto alžírských, indických a amerických obrazů je podle vědců odhadováno na několik tisíc let. Mezi nejznámější případy patří kresby amerických indiánů kmene Hopi.

  Dodnes opatrují indiáni kmene kamenné tabule s věštbami, které jim údajně věnovali před tisíciletími jejich kosmičtí učitelé. 

         Tyto podivné záznamy, doplněné kresbami jsou každý rok předčítány. Jejich obsah je více než šokující. Hovoří se zde například o přistání na Měsíci.

Zaznamenali naši předkové kdysi obrazy návštěvníků z vesmíru? 

Známé jsou také malby ze severozápadní oblasti Austrálie. Na skalách v Kimberly vidíme na každém kroku cizorodě působící postavy s brýlemi a nezvykle velkýma očima, oblečené do přiléhavých kombinéz. 

         Jedním z těchto obrazů je i dvojice „ bratří blesku“, kteří ovšem spíše než božstva daleko více připomínají postavy astronautů. Často vidíme také bytosti se svatozáří okolo hlavy, jaké nacházíme například v pohoří Toro Muerto. Všechny jsou více než 6000 let staré. 

         Ještě starší jsou kresby nacházející se v Britské Kolumbii, v Pyrenejích či v Kalifornii, jejichž datování se pohybuje mezi 10 500 lety až 13 000 lety.

Podobné výjevy můžeme vidět i ve slavné jeskynní obrazárně na jihu Francie, v jeskyni Lascaux, objevené v roce 1940. 

         Někteří odborníci tvrdí, že jsou zde zachyceny bytosti se skafandry a také vesmírné koráby. Že by zapracovala bujná fantazie našich předků? Nebo se tu jedná o skutečné astronauty? 

Obrazárna UFO z doby kamenné

       Jedním z nejfantastičtějších důkazů, svědčících pro mimozemskou návštěvu v naší dávné minulosti, jsou skalní malby z údolí Val Camonica, ležícího u řeky Oglio v severoitalských Alpách, pocházející z doby 7000 let př. n. l.

         Jako první se o nich zmiňují ve svých knihách Erich von Daniken a Peter Kolosimo.

Na stěnách skal i na balvanech hluboko zabořených v zemi bylo nalezeno v okolí městečka Capo di Ponte a ve zdejším „Parco Nazionale“ neboli Národním parku více než 250 000 kreseb.

Tyto kresby o rozměrech 20 krát 30 centimetrů jsou naprosto unikátní a díky své naprosto neuvěřitelné podobnosti s dnešními astronauty udivují stále vědce i záhadology na celém světě. 

        Je to opravdu jen náhoda, že tyhle úplně nejzajímavější výjevy nacházíme až za hranicemi Národního parku, mnohem jižněji, v lokalitě zvané Zurla a nejsou do něho ani zahrnuty, ačkoliv díky jejich vzhledu je i místní italští obyvatelé běžně označují jako „astronauty“?

Na jednom z nejznámějších vyobrazení vidíme stát proti sobě dvě bytosti, jejichž hlavy jsou ozdobeny podivnými helmami, z nichž vycházejí krátké paprsky. Že by zapracovala fantazie tvůrců z doby kamenné?

Archeologové pojmenovali oficiálně tento obrázek jako „dva domorodce, chystající se k rituálnímu souboji, kterým chtějí uctít své bohy.“ Přesto je na první pohled jasné, že současné helmy kosmonautů jakoby z oka vypadly vybavení zdejších postav.

Podobně pohotové a osvědčené vysvětlení mají odborníci i pro záhadný objekt, který se nachází nad hlavou jednoho z mužů, opatřený vrtulemi a připomínající ze všeho nejvíce kresby dnešních dětí, snažících se namalovat vrtulník. Oficiální název zní: „symbol síly a pohybu.“ Co k tomu dodat?    

       Nejlépe to vyjádřil asi spisovatel Hartwig Hausdorf ve své známé knize s názvem „Když si bohové hrají na boha“:

        „Mnohem záhadnější než postavy s helmami na hlavách jsou ovšem logické kotrmelce mnoha vysvětlení. 

        Jejich autoři na jedné straně přiznávají prehistorickým autorům přírodní realismus při zobrazování zvířat a loveckých scén, avšak v případě zmíněných tvorů podobných astronautům najednou fabulují podivná označení: „fantazijní postavy“, „ přízračné bytosti“ nebo „ symbolická zobrazení jakýchsi rituálů. To, co nesmí existovat, prostě a jednoduše neexistuje.“

Nemalou pozornost vzbuzují i obrázky podivných chatrčí, stojících k našemu údivu jen na jednom sloupu, okolo nichž se pohybují ozbrojení lidé na koních. Tyto zvláštní domečky se jaksi vůbec nehodí do výjevu „lovecké scény“, jak zní oficiální název archeologů. 

 Daleko více v nás evokují představu létajících objektů.  

Kde se asi vzaly tyto tak nepatřičné kresby v době kamenné? Pozorovali snad tehdejší lidé takové létající a přistávající stroje a pak je zde zpodobnili, stejně věrně realisticky a bez příkras, jako lidské postavy a zvířata ze svého bezprostředního okolí? 

Pozorování UFO nejsou tedy jen hitem posledních desetiletí. Je zřejmé, že se s takovými jevy shledávali lidé na naší planetě odedávna.

Vědci a archeologové tyto tajemné fenomény zaznamenali na skalních kresbách starých 20 – 30 000 let v Rusku, v Číně, v Africe a v Jižní Americe. Světově proslulý je i kaňon Sego v Utahu v USA, kde před námi stojí tajemné bytosti s anténami.

 Jeskyně Altamira a skalní galerie světa

         Není příliš známé, že se dalšími nevhodnými kresbami honosí i světově proslulá jeskyně Altamira, kde můžeme obdivovat nádherné malby zvířat a obrazy z každodenního života, jejichž stáří bylo odhadnuto na 12 000 let.

Vedle těchto vyobrazení, ilustrujících běžný život tehdejších lidí, však byly objeveny i různé tajemné kresby objektů tvarem připomínající dnešní UFO.

Není proto divu, že se je archeologové snaží s vytrvalostí sobě vlastní dlouho a bezúspěšně prohlásit za padělky. U jednoho z těchto podivných objektů vidíme navíc i malou neidentifikovatelnou postavu. Je to jeden z „ bohů?“

Je tedy jisté, tyto obrazy vznikly jako reálné zachycení skutečnosti, stejně jako ostatní obrazové galerie z doby kamenné. Navlas podobné výjevy zachycující kosmonauty a kosmické lodě můžeme vidět i na skalách a také v jeskyních na francouzské straně Pyrenejí a v Britské Kolumbii.

Velice zajímavé jsou rovněž jeskyně v Naux, které byly velmi podobně vyzdobeny zhruba před 12 000 lety a u Montesquieu, kde stojíme v údivu před nákresem vozidla, připomínajícího svou konstrukcí nejspíše vozidlo používané  v americkém kosmickém programu Apollo, jehož součástí jsou dokonce i malé schůdky.

Podobné rytiny byly objeveny v severošpanělské provincii Santander v Biskajském zálivu v jeskyních La Cullavera u Ramalesu a La Pasiega u Puente Viesga, jejichž vznik je datován mezi lety 13 000 - 15 000 př. n. l. Také zde narážíme na objekty tvaru UFO. 

V mexické části kalifornského poloostrova Baja California byl objeven i obrázek létajícího objektu ve tvaru talíře s kopulí, zachyceného jakoby za letu. 

Stejné malby se našly v Brazílii, v Turecku a v mnoha jiných světových lokalitách. 

Podobně strašidelný zážitek prožívají i návštěvníci jeskyní Les Combareilles u Les Eyzies a Rouffignac u Fleuraku. 

Kromě objektů UFO na nás ze stěn zdejších jeskyní zírají humanoidní postavy, jejichž obličeje se až děsivým způsobem podobají malým „šedivcům“, přesně takovým, jaké popisují oběti únosů UFO.

Také tady se malé postavičky vyznačují nepřiměřeně velikou vejčitou lebkou bez úst, rtů, uší a nosu, zato s obrovskýma zešikmenýma vzhůru protaženýma očima.

Zajímavé kresby objevila skupina antropologů, studující příslušníky horských kmenů v roce 2010 v Indii v oblasti Hoshgabad ve státě Madhya Pradesh.

Pouhou náhodou zde nalezli krásné jeskynní obrazy, na kterých vidíme malé bytosti, oblečené ve skafandru. Mimo jiné jsou tu také létající stroje, zanechávající za sebou při letu stopu a mířící tajemných paprskem světla k zemi.          

Raketa z Meroe

Někdy se stane, že archeologové při své práci narazí na něco, pro co nemají při nejlepší vůli naprosto žádné vysvětlení. 

Jde totiž o nález něčeho tak nepatřičného, jakým by bylo přinejmenším objevení kresby dnešního mobilního telefonu na antické váze. Přesto takové artefakty existují.

 V Súdánu, na severovýchodě Afriky, 350 kilometrů od hlavního města Chartúmu, se nacházejí trosky starobylého antického města Meroe. 

 Kdysi to bylo centrum staré Núbijské říše Kúš, ze kterého se nám zachovaly pyramidy a královské hroby. 

Podrobný popis tohoto místa a zde nalezeného reliéfu, nad kterým zůstávají archeologové bezradně stát, najdeme opět v již zmíněné knize Hartwiga Hausdorfa: 

        „Nejpozoruhodnější nález byl však učiněn na základových zdech budovy, jež podle všeho sloužila jako astronomická observatoř. Jde o umělecký výtvor, který přes své stáří působí až strašidelně moderním dojmem.

         Několik tvorů se přibližuje k objektu, jenž ani při nejlepší vůli není možné označit jinak, než jako raketu připravenou ke startu. 

         Na její zadní části je zřetelně patrná ocasní plocha, z vrcholu se po stranách vypínají jakési tyče - buď jsou to antény, nebo měli původně měřící funkci. 

Předmět podobný kolu pod touto „raketou z Meroe“ by mohl být chápán – podobně jako u současných dělostřeleckých zbraní- jako zařízení, pomocí něhož lze raketu nastavit do předem propočteného a stanoveného odpalovacího úhlu.

To naši předkové opravdu neměli nic lepšího na práci, než vyrývat do kamene kresby, které nám umožňují spekulovat o raketové technologii neznámé civilizace, jež byla mnohem vyspělejší, než pozemská?“

Při přečtení těchto řádků nás logicky napadá myšlenka.

Jaká asi další překvapení nás ještě čekají v dalších dosud neobjevených lokalitách?

Autor: Magdalena Zachardová

Foto: google.com