Kamenné disky, záhadní lidé národa Dropa, aneb Čínský Roswell před 20 000 lety?
Tyto drážkované kamenné disky, které byly objeveny v odlehlé jeskyni v roce 1938 nebyl schopen nikdo přeložit až do roku 1962. Badatelé tvrdí, že písemný záznam na těchto artefaktech vypráví příběh o mimozemských navštěvnících, kteří přežili ztroskotání svého vesmírného korábu před 12 000 lety v Číně.
Těsně před vypuknutím Druhé světové války narazili archeologové z Číny na malé kosterní pozůstatky v jeskyni daleko v horách. Nedaleko našli též kamenné disky, jejichž nápisy byly přeloženy až o dvacet let později. Vypadalo to, že jde o příběh o ztroskotání mimozemského plavidla v pohoří Baian-Kara-Ula před 12 000 lety. Západní média s touto informací naložila obvyklým způsobem, “ nevěřte ani slovo, je to komunistická propaganda “. Nicméně Hartwig Hausdorf se vrátil z Číny s jinou verzí ke zveřejnění. Disky existují a opravdu se zdá, že představitelé mimozemské rasy navštívili v dávné minulosti pohoří v Číně. A tak začaly hory na čínsko-tibetské hranici pomalu odkrývat svá tajemství. Vědci objevili spletitou síť vzájemně propojených jeskyní. V jedné z nich se našly perfektně upravené hroby bytostí velice výstředních - krátké tělo s lebkou neúměrně velikou. Nejprve vědci věřili, že jeskyně byly domovem nějakého druhu opic, ale vedoucí vědeckého projektu, archeolog Chi Pu Tei, zdůraznil, že nikdy neslyšel, že by opice pohřbívaly své mrtvé. Během vykopávek a odkrývání těl archeologové objevili kamenný disk na dně jednoho z hrobů. Všichni se shromáždili okolo artefaktu, prohlíželi ho ze všech stran a snažili se zjistit co to vlastně je. Kruhový otvor uprostřed a rýha ve tvaru spirály vedoucí z okraje ke středu, či naopak, podle toho jak se na věc díváte, byly jediné viditelné charakteristiky objektu. Našla se prehistorická gramofonová LP deska? Nebo snad opravdu existovali “ The Flintstones “ ? [ pozn. populární kreslený seriál ].
Bližší prozkoumání ukázalo, že rýhy jsou ve skutečnosti malé řezby, nebo znaky. Každý disk byla vlastně kniha, ale po svém objevení v roce 1938 nikdo nevlastnil takový slovník, takže nikdo nebyl schopen znaky přečíst. Všechny nalezené disky byly společně s dalšími artefakty z oblasti pečlivě uloženy. Nebyl žádný důvod považovat tyto disky za něco speciálně důležitého, snad jen, že jsou divné. Disky byly uloženy v Pekingu, kde se je po dalších 20 let snažilo mnoho vědců rozluštit. Nikomu se to však nepodařilo. Až v roce 1962 dosáhl Prof.Dr. Tsum Um Nui úspěchu a pochopil šokující zprávu, kterou disky obsahovaly. Oznámil svůj objev malé skupině přátel a kolegů, nicméně na veřejnost se nic o tomto nálezu nedostalo. Veřejnost byla záměrně držena v nevědomosti, protože autority rozhodly, že bude moudré zatím nepublikovat profesorův nález. Peking Academy of Prehistory zakázala vědci cokoliv o těchto discích zveřejnit. Po dvou letech pravděpodobného zklamání bylo konečně profesoru a jeho čtyřem kolegům povoleno ukázat výsledky jejich výzkumu. Rozhodli se to nazvat “ Rozdělené písmo související s vesmírnou lodí, tak jak je napsáno na discích, která sestoupila na Zemi před 12 000 lety ”. Disky, kterých bylo celkem nalezeno 716 v jedné jeskyni, vypráví příběh o bytostech z jiného světa, které uvízly v horách Baian-Kara-Ula. Dobré úmysly těchto lidí nebyly pochopeny místní populací a mnoho těchto bytostí bylo pronásledováno a zabito členy národa Han, který v oblasti jeskyní žil. Profesor Tsum Um Nui nabídl několik řádků ze svého překladu:
Dropa příšli z oblaků ve svých létajících strojích. Ještě než vyšlo Slunce se naši muži, ženy a děti museli desetkrát ukrýt v jeskyních. Když konečně pochopili znakovou řeč Dropa, uvědomili si, že noví příchozí měli dobré úmysly...
Další část textu se zmiňujeo tom, že kmen Han politoval Dropa, že ztroskotali v této odlehlé oblasti a že nebyli schopni postavit novou loď, aby se mohli vrátit na svou rodnou planetu. Kolegové profesora Tsum Um Nui se smáli, že očividně ztratil na serióznosti. Jak může taková věc být pravda? Jejich nevděčné chování mělo za následek, že se profesor odstěhoval do Japonska, kde následující rok zemřel. Od doby objevení disků před více než 25 lety, se další archeologové naučili více o historii oblasti. Tyto nové znalosti poukázaly na to, že příběh, tak jak ho Tsum Um Nui přeložil, může být správný. Legendy kolující již v té době vyprávějí o krátkých, hubených, žlutých lidech, kteří “ přišli z mraků před dávnými časy “. Podle místních, kteří je pronásledovali na koních, měli tito lidé velké hlavy a malé tělo a byl na ně nepěkný pohled. Jejich popis se shoduje s popisem těl, která nalezl profesor Chi Pu Tei v roce 1938. V jeskyních byly také nalezeny skalní malby. Znázorňovaly východ Slunce, Měsíc, neznámé hvězdy a Zemi - vše propojené čárami. Disky a obsah jeskyně byl datován na 10 000 let př.n.l. Jeskyně byly stále obývány dvěma kmeny, Han a Dropa. Druhý zmiňovaný byl velmi divného vzhledu. Sotva 1.3 metru vysocí obyvatelé nebyli ani čínského původu a ani z Tibetu. Dokonce ani expert nebyl schopen určit jejich rasový původ. Zpráva o překladu disků zveřejněná v roce 1964 však nesignalizovala konec záhady. Očividně měli o celou věc zájem i další lidé a organizace.
Žádosti přišly ze Sovětského Svazu. Vědci požádali, aby jim byly zaslány některé disky k analýzám a výzkumu a čínská strana jim vyhověla. Rusové vyjmuli kousky “ špíny “ a uskutečnili nejrůznější chemické testy. S překvapením zjistili, že disky obsahují poměrně vysoké množství kobaltu a dalších kovů. Dr. Vjačeslav Zajcev oznámil v časopise Sputnik, že vložil disky do speciálního stroje, který byl podobný gramofonu. Když ho zapnul, disky vibrovaly, či bzučely, jako když skrze ně prochází nějaký elektrický výboj v určitém rytmu, anebo jak jiný vědec prohlásil: “ jako, kdyby utvořily část elektrického obvodu “. Nějakým způsobem byly disky vystaveny kdysi vysokému napětí. Tyto nálezy však neměli nic společného s dalšími disky, které zůstaly v Číně. Krátce poté co je Tsum Um Nui dekódoval se přehnala Čínou kulturní revoluce šedesátých let a nebyl více žádný zájem veřejnosti o disky a jejich poselství. V roce 1974 narazil rakouský inženýr Ernst Wegerer na dva z disků v muzeu Banpo v Xian a vyfotil je. Švýcarský autor Erich von Däniken dostal tuto informaci o discích a fotografii a napsal o tom v jedné ze svých knih. Jen málokdo však věřil této zprávě a většina si myslela, že Däniken si to vymyslel. Byl to však německý provozovatel cestovní kanceláře Hartwig Hausdorf, který situaci změnil. V březnu 1994 on a Dänikenův přítel Peter Krassa odjeli do Číny. Hausdorf později řekl:
“ Navštívili jsme Banpo muzeum v Xian a hledali jsme disky, které Wegerer vyfotil před dvaceti lety, ale náš optimismus nebyl odměněn. Nemohli jsme najít žádnou stopu po discích. Opravdu si to všechno Wegerer vymyslel? To se zdálo nepravděpodobné. Zeptali jsme se našich průvodců a profesora Wang Zhijuna, ředitele muzea. Nejprve popřeli, že by vůbec disky existovaly. Po hodině, když jsme jim ukázali fotografie Zhijun prohlásil, že jeden z jeho předchůdců opravdu poskytl Wegererovi povolení fotografovat disky, což znamená, že disky naopak skutečně existují, anebo minimálně existovaly. Krátce po poskytnutí povolení byl ředitel požádán o rezignaci na svou funkci. Zjistili jsme, že od té doby není žádná stopa po řediteli. Krassa se jakožto krajan Wegerera rozhodl shromáždit včechny čtyři fotografie, které pořídil. Když si ředitel Zhijun uvědomil, že neodejdeme dokud nebudeme znát vše co se ví, ukázal nám knihu archeologie, kde bylo možné vidět fotografie disků. Poté nás vzal do blízkého centra, kde byly různé artefakty čištěny a katalogovány. Na jedné z židlí byla zvětšená kopie kamenného disku. Naznačil, že před několika lety přišlo “ slovo shora “ od jeho nadřízených, že všechny stopy týkající se disků musí být zlikvidovány a že on musí veřejně prohlásit, že všechno byla jedna velká lež “.
Takovéto přístupy nejsou samozřejmě příliš benevolentní k někomu, kdo se snažít najít pravdu. Kdyby nebyli Krassa a Hausdorf tak tvrdohlaví, mohli nakonec označit Wegerera za podvodníka.
Krassa a Hausdorf objevili také příběh angličana Dr. Karyl Robin Evanse, který cestoval do Číny v roce 1947. Před jeho příjezdem mu profesor Lolladorff ukázal kamenný disk, o kterém byl přesvědčen, že byl nalezen v severní Indii. Objekt byl údajně majetkem kmene “ Dzopa “, který používal disk k náboženským rituálům. Dr. Evans řekl, že disk měl průměr 12 centimetrů a tloušťku 5 centimetrů. Profesor položil disky na váhu a propojil ji s psacím strojem. Demostroval jak disk očividně během třech a půl hodiny přibral a ztratil na váze. Za jeden den tato změna váhy vytvořila čáru na papíře ve stroji. Změna váhy umožnila psacímu stroji tisknout znaky na papír. Disk zkrátka “ psal “. Přestože bylo celkem jednoduché vysvětlit co se stalo, bylo nemožné vysvětlit jak se to stalo. Jak může kamenný disk změnit váhu? Dr. Evans nechtěl očividně ztratit na své serióznosti díky tomuto šokujícímu experimentu. Přestože jeho zpráva byla napsána v roce 1947, byla zveřejněna teprve v roce 1978, čtyři roky po jeho smrti. Dr. Robin Evans po svém setkání s profesorem Lolladorffem vyrazil do čínských hor hledat kmen Dzopa. Nejprve minul Lhasu v Tibetu, kde byl uvítán čtrnáctým Dalajlámou, který byl v té době ve věku dvanácti let. V roce 1947 byl Tibet stále ještě nezávislý. Teprve v roce 1950 převzala Čína nadvládu a Dalajláma uprchl do Indie. Jak již bylo zmíněno, pohoří Baian-Kara-Ula je situováno podél čínsko-tibetské hranice, ale jelikož je to odlehlý region, utrpěl málo. Když se Robin Evans dostal konečně vysoko do hor, jeho tibetští nosiči se rozhodli zůstat. Měli strach. Krajina vypadala pochmurně a chtěli se vrátit. Jejich neochota dokazovala jak byla oblast Baian-Kara-Ula velmi málo prozkoumaná do roku 1947, když pomineme vědeckou expedici o deset let dříve. Dr. Evans se rozhodl dosáhnout svého cíle a získat důvěru lidu Dzopa. Byl mu poskytnut jazykový instruktor, který ho naučil základům jazyku Dzopa.
Potom mu místní duchovní vůdce Lurgan-La prozradil historii svého národa. Řekl, že jejich domovská planeta je v systému Sirius. Vysvětlil, že byli na Zemi poslány dvě expedice: první před více jak 20 000 lety a druhá v roce 1014 n.l. Během té druhé několik lodí havarovalo a ti, kteří přežili pak nebyli schopni opustit Zemi. Řekl, že Dzopa jsou přímými potomky těchto lidí. Uvnitř domu Robina Evanse se našla pozoruhodná fotografie: královský pár Hueypah-La a Veez-La. Měřili 1.2 a 1.07 metru! Nejenže jejich výška byla extrémně malá, ale i celkový vzhled by se dal označit jako podivný.
Důležitá otázka však je jestli byl národ “ Dzopa “ a národ “ Dropa “ jeden a ten samý, anebo jestli se jednalo o různé kmeny. Nicméně Dr.Evans si uvědomoval určité rozpory celé věci. Přestože “ Dropa “ byl správný pravopis, “ Dzopa “, či lépe “ Tsopa “ bylo blíže správnému vyslovování tohoto slova. Cítil, že bude správnější psát “ Dzopa “, protože to bude blíže správné výslovnosti.
Zůstávaly už jen dva problémy. Datumy na kamenných discích se neshodovaly s tvrzením duchovního představitele. Před 20 000 lety a 1014 našeho letopočtu. Navíc to vypadalo, že disky obsahují zprávy od členů jiných kmenů než Dropa popisujících Dropa, ale disky byly očividně napsány členy Dropa. Došlo k promíchání místních s Dropa? Nebo byla informace zkomolená? Přestože Krassa, Hausdorf ani Evans nebyly schopni vysvětlit tyto rozpory, možná budoucí výzkum vrhne nové světlo na aspekty tohoto vzrušujícího případu. Hartwig Hausdorf doufá, že získá povolení ke vstupu do pohoří Baian-Kara-Ula, aby mohl hledat lidi z kmene Dzopa, pokud ještě existují. Nicméně, jelikož kmen stále existoval v roce 1947, je pravděpodobnost, že ještě žijí potomci těchto lidí, pokud je příkaz z roku 1965 “ zamést všechny stopy “ kompletně nevyhladil z povrchu zemského. Hausdorf nahlédl do seznamu uznaných národních menšin z roku 1982 v Číně a zjistil, že Dzopa nejsou součástí jako rozpoznaná menšina ve své provincii Qinghai. Je možné, že již neexistují? Seznam též uvádí, že 880 000 lidí není uznáváno jako etnická menšina. Ti jsou rozděleni do 25 klanů/kmenů. Může to znamenat, že možná nejsou uznáni jako etnická menšina, nebo mohou být v seznamu pod jiným názvem, jelikož přepis od Hanyu-Pinyin mohl “ přeložit “ určitá jména kompletně jinak, než byla dříve. Další záhada, se kterou se Hausdorf potýkal bylo jméno Tsum Um Nei, jméno, které není čínské. Tento fakt vedl k dohadům, že osoba nikdy neexistovala a byl to jen výplod něčí fantazie. Nicméně přítel Hausdorfa z Asie mu řekl, že toto jméno je směs japonských a čínských jmen. Japonská výslovnost jména byla napsána v čínštině, stejně tak jako každé německé jméno “ Schmidt “ se bude psát “ Smith “ v Americe. Hausdorf si uvědomil, že tento člověk byl očividně Japonec, což by vysvětlovalo proč se profesor vrátil na důchod do Japonska.
Hartwig Hausdorf byl schopen prokázat, že kamenné disky a kmen Dzopa skutečně existovali. Jeho dalším úkolem je zjistit, jestli je jejich legenda nějak podložena - a jestli je to pravda.
Copyright Philip Coppens © Všechna práva vyhrazena
Autor a foto: Philip Coppens
Překlad: Michael M.Faitl, převzato se svolením autora z www.philipcoppens.com