Göbekli Tepe - brána do minulosti

Místní obyvatelé se mnoho let věnovali na této lokalitě zemědělské činnosti, aniž by tušili, že těžké kameny, které usilovně přemisťují, jsou jen vrškem obrovského archeologického ledovce, který se nachází pod jejich nohama. Trvalo to neuvěřitelných 10 000 let, než světlo světa opět spatřil komplex nazývaný Göbekli Tepe.

V tomto příspěvku se vydáme prozkoumat jednu z největších senzací posledních let, která se nachází na jihovýchodě Turecka, pouhých 15 kilometrů od města Urfa ( Sanliurfa ). Objev tohoto naleziště šokoval akademický svět, protože v tomto případě nejsou žádné pochyby o datování naleziště. Zažitý archeologický paradigm tak získal vážnou trhlinu a konečně se snad širší veřejnost seznámí s faktem, že vyspělé kultury existovaly daleko dříve, než známe z historie Egypta a Sumeru. Tedy alespoň té proponovanou ortodoxní archeologií. 

Turecké Stonehenge

25 akrů kopcovité krajiny je zřejmě jen malou částí celkového komplexu, který teprve čeká na své odhalení. Hlavním poznávacím prvkem jsou masivní kamenné pilíře ve tvaru písmene T vážící mnoho tun, které jsou vztyčeny kolmo a tvoří několik ( zatím sedm ) kruhů. Oproti svému anglickému protějšku je však zdejší naleziště nejméně o 7000 let starší. Hassan Karabulut, kurátor muzea v Urfě říká, že “ Göbekli Tepe je jedním z nejdůležitějších monumentů na světě “. Samotný název místa znamená v překladu “ pupeční kopec “ a v akademických kruzích se tušila jeho existence již od roku 1964, kdy proběhlo předběžné ohledání odborníky z univerzity v Istanbulu. Avšak samotné exkavace začaly teprve v roce 1994. Hlavní zásluhu na dosavadním průzkumu lokality nese německý archeolog Klaus Schmidt.

Klaus Schmidt

Před začátkem vykopávek byla oblast po dlouhá staletí jen místem pro zemědělskou činnost. Místní obyvatelé často přemisťovali kusy kamenů, které považovali za pouhou překážku v jejich obhospodařování půdy. Mnoho z těchto kusů skončilo na hromadách suti a bylo navždy zničeno. Přestože i později již začínalo být jasné, že se zde jedná o člověkem vytvořené struktury, zemědělci se stále pokoušeli úmyslně zničit i velké T-pilíře, na kterých je poškození často vidět. Struktury jsou kulaté megalitické stavby a pilíře mají většinou 3m na výšku ( nejvyšší je nedokončený a má 6.9m ), i když se předpokládá, že značná část je také pod povrchem. Proto se také okamžitě začalo používat přirovnání ke Stonehenge. Obecně uznávaná teorie je, že monument byl postaven původními obyvateli, lovci-sběrači. Na mnoha megalitech jsou totiž vyobrazení mnoha druhů zvířat jako např. lišky, lva, hyeny, škorpiónů, pavouků atd. Jsou zde vyobrazeny také antropomorfní figury a některé neznámé obrazce o jejichž stáří odborníci spekulují. Předpokládá se, že kruhové stavby byly zastřešeny, i když detaily nejsou zatím známy.

Prastaré, a možná ještě starší...

Místo je považováno za jedno z nejstarších, které bylo kdy odkryto lidskou rukou. Klaus Schmidt poznamenal: “ toto je první člověkem vytvořené svaté místo.” Dodal také, že ve své době musela krajina vypadat úplně jinak. Prehistorický člověk zde zřejmě potkal mnoho druhů fauny, terénem se klikatily jako hadi poklidné řeky a potoky, které obklopovaly ovocné stromy, na polích rostla

divoká pšenice a ječmen. “ Tahle oblast byla jako ráj .”

Datování uhlíku proběhlo hned na několika místech současně a výsledek je, že Göbekli Tepe spadá do let cca 9600-7300 př.n.l. , což předstihlo mnoho jiných monumentů na světě. Do současné chvíle se sice nenašla žádná pohřebiště, ale bylo vykopáno množství zvířecích kostí a všichni zúčastnění se na přibližném stáří naleziště shodují. Ředitel archeologického programu při Stanfordské univerzitě Ian Hodder říká:

“ Göbekli Tepe je neuvěřitelně veliké a úžasné, a nechutně staré. Mnoho lidí si myslí, že to leccos změní - ale ono to obrací celý ‘vozík jablek’ naruby. Všechny naše teorie byly chybné.”

Klaus Schmidt zastává teorii, že to byla víra, která přivedla lidi dohromady do prvních městských konglomerací. Potřeba postavit tyto chrámy a udržovat je vedla stavitele k hledání stabilních zdrojů obživy, jako pěstování obilnin a chování dobytka. To prý vedlo k usazení na jednom místě a udržení nového životního stylu. Tato teorie je však opakem klasické chronologie vývoje člověka, kdy primitivní kultura prochází “revolucí” před 10000-12000 lety. Ve starém modelu se nejprve objevují pastevci a farmáři a teprve potom se začíná vytvářet keramika, vesnice, města, specializované druhy činnosti, králové, písmo, umění atd. Někde cestou se také objevuje náboženství, ale pokud má Schmidt pravdu, náboženství by bylo jedním z prvních elementů v existenci tohoto místa. Stavitelé Göbekli Tepe rozhodně písmo neznali a nezanechali žádné poznámky ke svému dílu. Alespoň na základě dosud odkrytých oblastí. Výhoda je, že narozdíl od jiných nalezišť na světě, toto bylo objeveno neporušeno, což by mělo být velkou výhodou pro vytváření budoucích teorií o tom, kdo, jak a proč. Za zmínku také stojí jedna teorie se kterou přišel Timothy Stephany a je popsána na jeho webových stránkách. Podle něj totiž znázorněné motivy na monolitech v Göbekli Tepe odpovídají hvězdným konstelacím a tudíž je možné, že zde máme nějaký druh astronomické observatoře, nebo kalendáře. Určitě zajímavá myšlenka a rozhodně ne neobvyklá. Také mnoho jiných megalitických staveb jak je známo, má astronomické souvislosti a stavitelé už od začátku počítali při budování struktur s pozicemi planet, souhvězdí a jiných nebeských objektů.

Dr.Schoch, Gíza a bohové z Antlatidy

Dosud jsme si povídali o faktech, která jsou obecně uznávána odborníky, ale jako vždy, nic není tak jednoduché, jak se zdá. Existuje totiž několik dalších skutečností, které jsou daleko více zajímavější a archeologové o nich neradi mluví. Přestože, jak již bylo řečeno, byla odkryta zatím jen malá část celého naleziště, máme zde určité anomálie. 

• jednou z hlavních je především to, že Göbekli Tepe bylo po svém “použití” úmyslně zahrabáno. Ano, lidská ruka si dala velkou práci s vytvořením takového monumentu, aby jej pak zahrabala nekonečnými tunami suti a hlíny. Jedna z prvních věcí, kterou totiž odborníci při vykopávkách zaregistrovali byla, že půda a vrstvy jsou plné odpadu, kusů keramiky, kostí atd. Jako když ve velké míchačce smícháte hlínu a odpadkový koš a potom tím zahrabete díru, která byla předtím vykopána. Z geologického hlediska naprosto nepřehlédnutelná situace. Kdo si dal takovou práci zahrabat navždy celé město? A hlavně proč? Otázky na které by rád určitě znal odpověď každý. Navíc je tato situace velice unikátní v poměru k jiným monumentům na světě.
• dalším problémem se kterým se zde setkáváme jsou opět, stejně jako jinde, obrovské megalitické kameny. Monolity, které je velice obtížné přesunovat a manipulovat i pomocí naší “moderní” techniky váží někdy 40 až 60 tun!  Nějakým záhadným způsobem to však tito “farmáři” dokázali. Mnoho z těchto T monolitů se nachází ve svahu, nejde tedy o zdaleka jednoduchou přesunovací akci. V lidském měřítku bylo odhadnuto, že by bylo zapotřebí 500 osob, aby se dalo takovým kamenem pohnout. Jenom mi není jasné, kam by se kolem něj všichni vešli...
• většina z vytesaných obrazů a reliéfů je vytvořena formou basreliéfu, tedy obrazec je vytvořen tak, že je odstraněna veškerá hmota okolo něj a uvnitř a výsledný efekt je, že obrazec jakoby vystupuje z monolitu, na kterém se nachází. Velice komplikovaná metoda, při které je vyprodukováno množství odpadního materiálu. Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě, že? S tímto způsobem znázornění motivů se sice občas setkáváme i v jiných lokalitách, ale běžnější je tradiční “ vyrytí “ obrazců do kamene...
• při vykopávkách se doposud nenašly žádné lidské hroby, takže teorie pohřebiště je zatím jen pouhá teorie. Také nebyly nalezeny žádné nástroje, které by mohly být použity při stavbě takového monumentu. Opět to vypadá, že kdokoliv vytvořil tyto struktury, byl velice pečlivý a všechny případné stopy po sobě řádně uklidil. Se stejným problémem se setkáváme i na jiných lokalitách. A to nemluvíme o potřebě důkladného plánování, organizace a logistiky při jakékoliv takové stavbě. 

Zde se dostáváme na pole alternativní historie, protože mnoho věcí nezapadá do klasického scénáře. Archeologové jsou sice teď trochu více nakloněni myšlence, že lidé byli schopni vytvářet takové monumenty daleko dříve, ale jen protože musí. I nadále se však snaží poskládat důkazy a své teorie do zažitých kontextů. Dr. Robert Schoch, geolog při bostonské univerzitě je světlou vyjímkou.

Dr.Robert Schoch

Proslavil se především svou účastí na datování egyptské Sfingy. Společně s Johnem A.Westem udělali důkladný průzkum eroze tohoto slavného monumentu a okolního prostoru, jehož výsledkem byla radikální, a odborníky velice ignorovaná myšlenka. Sfinga je ve skutečnosti mnohem starší, než se předpokládá. Díky viditelné a měřitelné erozi došli tito badatelé k závěru, že takový efekt mohl vzniknout jen obrovskými přívalovými dešti během dlouhého časového období. Geologie je v současné době velice precizní a dokonalá věda a tudíž není tajemstvím, že poslední velké deště v oblasti planiny v Gíze se odehrávaly někdy kolem roku 7000 př.n.l. a dříve. Ve skutečnosti, po bližším ohledání se předpokládá, že do tohoto období ( minimálně ) spadají také tři hlavní pyramidy a chrámový komplex před Sfingou. Když Dr.Schoch přednesl tuto teorii akademickému světu, byl v podstatě veřejně zesměšněn a vedoucí egyptolog Mark Lehner dokonce vyzval Schocha na jedné z konferencí, aby svoji domněnku doložil jediným nalezištěm na světě ( kromě Gízy ), které by prokazatelně spadalo do té doby, a které má megalitické struktury. Podle akademiků samozřejmě v té době tak vyspělá civilizace neexistovala. Dr.Schoch pochopitelně nemohl po mnoho let dělat nic, než jen zdokonalovat svou teorii. Ovšem to se nedávno všechno změnilo, protože dnes již přesně takové naleziště existuje a nelze pochybovat o jeho stáří. Göbekli Tepe. 

Z tohoto důvodu je tedy tato oblast daleko důležitější, než si mnoho lidí umí představit. Máme zde minimálně dvě místa na Zemi, která se datují, na základě vědeckých faktů, do velmi vzdálené historie a dokazují, že vyspělé kultury existovaly mnohem dříve. A bourají kompletně teorii, že v té době byl člověk pouze primitivním lovcem. Na základě právě tohoto faktu totiž můžeme vzít v úvahu také mnoho dalších megalitických lokalit, o kterých se v alternativních kruzích předpokládá, že jsou mnohem starší.  

Na loňské konferenci CPAK v Sedoně Dr.Schoch zdůraznil zajímavý detail, který stojí za zmínku a o kterém zřejmě ještě hodně uslyšíme. Některé z monolitů v Göbekli Tepe totiž nemají na sobě vytesány obrazce zvířat, ale jsou určitým způsobem vyobrazením lidských bytostí, nebo chcete-li bohů. Nemají hlavu, ale mají například ruce. Když totiž porovnáme umělecký styl těchto rukou s těmi na sochách z Velikonočního ostrova, jsou skoro identické.

reliéf rukou - Göbekli Tepe

reliéf rukou - Velikonoční ostrov

To považuji asi za jednu z největších anomálií, protože to není podobnost jen čistě náhodná. Také obyvatelé ostrova byli schopni pohybovat obrovskými sochami na velké vzdálenosti. Tato dvě místa jsou od sebe vzdálena tisíce mil a přesto se zdá, že jsou tu určité podobnosti. Byla obě místa vytvořena jednou civilizací? Nebo snad obě kultury měly stejné učitele? Navšívili je snad stejní bohové?

basreliéfy - Göbekli Tepe

basreliéfy - Velikonoční ostrov

Staří Egypťané sami sebe nepovažovali za autory svých znalostí a vědomostí, naopak napsali, že jsou následovníky odkazu pradávné kultury z dob Zep Tepi - První věk. Dle jejich záznamů existoval v dávné minulosti kontinent, který byl zničen obrovskou katastrofou a jen málo lidí přežilo. Ti potom odstartovali první egyptskou civilizaci. Dle Egypťanů nejprve vládli bohové, potom tzv. “Následovníci Horuse “ a pak teprve začala řada dynastických panovníků kolem roku 3000 př.n.l. Celkově tento list egyptských vládců sahá desítky tisíc let do historie...Znají snad současní archeologové opravdovou historii Egypta lépe, než samotní Egypťané té doby?  Řecký myslitel Platón popisuje místo známé jako Atlantida, jehož popis se velice podobá legendě z Egypta. Je možné, že jsme na cestě znovuobjevování této zapomenuté civilizace, ať už se nazývala jakkoliv? Jsou ve skutečnosti mnohé megalitické stavby na světě jejím odkazem? Velmi pravděpodobné, protože se stále více setkáváme s podobnými architektonickými prvky na stavbách zdánlivě rozdílných kultur.

Čas ukáže....

Göbekli Tepe je nepochybně jednou z největších archeologických senzací posledních let. A troufnu si tvrdit, že to je pouze začátek předělávání našeho historického schematu, protože takových míst musí být stále mnoho neobjeveno. Ať už klimatické změny na naší planetě, nebo člověkem vytvořené katastrofy, měly za následek, že nám chybí obrovský kus historie v našich učebnicích. Akademický establišment stále kategoricky odmítá jakékoliv nevhodné teorie, ale myslím, že je jen otázka času, kdy se stejně všechno provalí. Ostatně bylo by na tom něco špatného vědět, že jsme potomci jiných kultur, které mohly být klidně na lepší technologické a spirituální úrovni? 

V dnešní době je již prokázáno, že v období na konci poslední Doby ledové, došlo k prudkému tání ledovců a hladina oceánů stoupla o zhruba sto metrů. Udály se zřejmě výrazné klimatické změny a není předmětem tohoto článku spekulovat o příčinách. Nicméně je jisté, že ve vzdálenosti několika kilometrů od současných břehů, se na dně oceánů nachází mnoho pradávných ruin a monumentů, které ať se nám to líbí, nebo ne, sahají přibližně do stejného časového období jako Göbekli Tepe a Gíza, ale s největší pravděpodobností jsou ještě starší... 

Dr.Robert Schoch pořádá letos unikátní expedici do Turecka, které se může zúčastnit kdokoliv, kdo je ochoten zaplatit nemalý poplatek. Má to však své výhody, jelikož se budou mít účastníci možnost dostat na místa, kam normálně veřejnost nesmí. ( viz leták na naší hlavní stránce ) 

Autor: Michael M.Faitl

Reference a foto:

google

wikipedia

robertschoch.com

gobeklitepe.info