Genetický disk

 Kamenný disk z Kolumbie

Je důkazem znalostí biologie a genetiky ve starověku?

Na severu Jižní Ameriky se rozkládá republika Kolumbie. Krátce poté, co byly indiánské státy zlikvidovány Španěly ve 30. letech 16. století, vznikl generální kapitanát Nová Granada s hlavním městem Bogotou. Roku 1821 stanul v čele nově vzniklé Nové Kolumbie jeden z hlavních představitelů jihoamerického boje za nezávislost Simón Bolívar. Samostatná republika Kolumbie vzniká v roce 1903 poté, co USA prosadily odtržení Panamy. 

V současné době je země zmítána guerillovými válkami. Levicové guerrilové skupiny svádějí krvavé souboje s pravicovými paravojenskými oddíly a jejich střety nezřídka probíhají na zajímavých archeologických nalezištích, která se z tohoto důvodu stávají pro badatele a odborníky nepřístupnými. Není možné provádět jakékoliv exaktní průzkumy a většina zde nalezených předmětů putuje do bezpečí soukromých sbírek. Jednu z těchto sbírek archeologických nálezů pocházejících z Jižní Ameriky vlastní kolumbijský designér a amatérský archeolog prof. Jaime Gutierreze Lega, který již shromáždil velké množství neobvyklých unikátů, např. bustu ženy připomínající egyptskou královnu Nefertiti ze suťových polích Tiahuanaca. Avšak k nejvzácnějším artefaktům jeho sbírky patří černý kamenný disk o velikosti gramofonové desky, nazývaný též „embryologický disk“, který je jedním z nejpodivnějších archeologických nálezů druhé poloviny minulého století. Gutierreze kotouč odkoupil od jakéhosi kolumbijského hledače pokladů, který jej našel při výkopu na svém vlastním pozemku blízko hlavního města Bogoty.

Podle analýzy expertů z Přírodopisného muzea ve Vídni se předmět skládá z hornin, především z jemnozrnné břidlice s obsahem uhelnatých pigmentů, zároveň dr. Vera Hammer, mineraložka a specialistka na drahé kameny, potvrdila, že nese jasné stopy zvětrávání. Je tedy vyloučeno, aby byl někde narychlo vyroben padělatelem. Na přední i zadní straně disku jsou vyobrazeny rozmanité postavy a symboly, které jsou odděleny svislými čarami a na centimetrovém okraji nalezneme 12 malých symbolů nápadně připomínajících růstové fáze embryí. Profesor Gutierezze se domnívá, že kulatý otvor ve středu disku mohl sloužit k upevnění např. na tyč a není tedy vyloučena existence dalších kotoučů. Ve vyobrazených postavách a dalších motivech můžeme údajně rozeznat jednotlivé embryonální fáze, tak jak by je zachytili současní lékaři a biologové v odborných publikacích. Další části vyobrazení navíc připomínají spermie, ženská vajíčka či postavy se zduřenými pohlavními orgány. Podle vyjádření kolumbijského lékaře Algunda Eenbooma lze vidět v jedné z výsečí na zadní straně disku vajíčko před oplodněním v jejímž nitru není zřejmá žádná struktura a vedle po oplodnění s jasně strukturovaným buněčným jádrem. Mnohé detaily by také mohly představovat pulce a obojživelníky a majitel disku k tomu dodává, že některé výjevy zobrazují evoluci od obojživelníků až ke člověku.

Takovéto pohledy na mikrostrukturu života jsou však bez použití mikroskopu vyloučeny. První z jednoduchých mikroskopů sestavil v roce 1590  HYPERLINK "https://cs.wikipedia.org/wiki/Holandsko" \o "Holandsko" holandský výrobce brýlí Zacharias Jansen. Jak to ale mohli dokázat původní praobyvatelé Ameriky?

Erdogan Ercivan, německý spisovatel tureckého původu, je přesvědčen, že ve starém Egyptě disponovali zasvěcenci překvapivými znalostmi mikrokosmu a jako důkaz předkládá zprávu o egyptském knězi a lékaři Imhotepovi, který správně určil, že zánět očí jednoho z pacientů je způsoben „neviditelnými červíky“. Podle Ercivana měl Imhotep na mysli bakterie způsobující chronický zánět spojivek. Lékař následně připravil antibakteriální mast, ošetřil nemocnému oči a jak nás starověký text dále informuje, pacient se skutečně uzdravil. Autor nepochybuje, že staří Egypťané zcela jistě znali mikroskopy, jež nazývali sechem a jejichž prostřednictvím mohli studovat bakterie a provádět další výzkumy. Anch, egyptský symbol života a „nilský kříž“, mohl být údajně egyptskými kněžími odvozen z biologické podoby spermie a později se stal hieroglyfem znamenající „život“. Dokladem tohoto tvrzení má být nástěnná malba v chrámu faraona Ramesse VI., na níž je bůh-král vyobrazen se ztopořeným údem z něhož vychází anch spolu s lidskými postavami.

Mohly skutečně starověké civilizace disponovat takovým vynálezem, jakým je mikroskop, který je nám znám od konce 16. století?

Kolumbijský disk nelze přiřadit k žádné ze známých kultur Jižní Ameriky a mnozí z odborníků jej považují za falzifikát. Faktem ale zůstává, že i další z nalezených jihoamerických artefaktů nasvědčují existenci vyspělé starověké civilizace. Jedná se především o kameny z peruánské Icy zobrazující složité chirurgické zákroky či některé druhy dinosaurů.V Jižní a Střední Americe byly rovněž objeveny předměty nápadně připomínající letadla. V obci Sutatausa severně od Bogoty byly objeveny několik centimetrů velké nástroje z předkolumbovského období, jejichž perfektní tvary jsou téměř identické s motivy z černého disku.

Jeden z indiánských mýtů vypráví, že před počátkem našich věků seslal bůh Chibchacum na Zemi velkou potopu, která zničila téměř veškerý život. Podobné mýty shodující se s biblickými prameny nalezneme napříč známými starověkými národy. Je snad kamenný kotouč z Kolumbie důkazem o existenci vyspělé předpotopní kultury, jejíž věda byla na stejné ne-li vyšší úrovni než věda ve 21. století?

Autor: Michaela Volná ( volna.michaela@seznam.cz )

Foto: mysteria3000

Použitá literatura:

Reinhard Habeck – Největší záhady archeologie, (Alpress, 2009)

Erdogan Ercivan  -  Patenty faraonů, (Dialog, 2007)