Derinkuyu - podzemní město v Turecku
Před dávnými časy lidé v regionu Nevsehir a Kayseri v centrálním Turecku postavili, neboli vyhloubili přes 200 podzemních měst. Nejhlubší z nich se nachází pod současným městem Derinkuyu a sahá do hloubky skoro sta metrů pod zemský povrch. Skládá se z mnoha tunelů, hal, místností a průchodů. Protože bylo město vytvořeno z již existujících jeskyní a podzemních prostor přírodního původu, není možné rozpoznat pomocí tradičních archeologických metod, kdy bylo přesně Derinkuyu postaveno. A tak zůstává, přestože spojeno s kulturami Hittitů, Frýgijců a Peršanů, fascinující záhadou pro milovníky tajemství.
Region
Derinkuyu se nachází v regionu Cappadocia v Turecku, místo známé svou jedinečnou geologií. Sopky ho pokryly na počátku věků tlustou vrstvou popela. V průběhu času se tento popel přetvořil do měkké skály, která během tisíců let erodovala a zanechala za sebou krajinu plnou věží, sloupů a pyramidálních kopců, které místní nazývají hrady. Možná díky inspiraci z okolního prostředí začali lidé přetvářet měkkou skálu do tvaru tunelů a místností a používali je jako obydlí, skladiště, stáje a náboženské stavby. Cappadocia zahrnuje velký počet fascinujících míst vytesaných do skály včetně kostelů a refektářů v Goreme, Římany postavený hrad v Uchisaru a největší podzemní město regionu , Kaymakli. Poslední bylo obýváno nepřetržitě od své výstavby a lidé v dnešní době jej stále používají jako skladiště a stáje. Derinkuyu přitahuje nejvíce pozornosti zřejmě proto, že do roku 1963 lidé ani netušili o jeho existenci.
Derinkuyu komplex
Podzemní město Derinkuyu má 18 podlaží, která sestupují hluboko pod povrch. Sofistikované šachty dlouhé až 55 metrů umožňují ventilaci v komplexu a přivádějí čerstvý vzduch do mnoha komor, tunelů, sklípků, stájí a svatyň. Město má několik vlastních studen, které poskytují pitnou vodu. Většina odborníků se shoduje, že Derinkuyu mohlo poskytnout přístřeší až 20 000 lidem. Předpokládá se také, že město bylo součástí většího komplexu. Jako důkaz je používána pověst, že tunel spojuje Derinkuyu s dalším podzemním městem Kaymakli, které je vzdálené 5 kilometrů. Běžné informace uvádí, že tato města byla postavena ze stejných důvodů, ze kterých lidé stavěli citadely a hrady - k ochraně populace proti útoku. Jako důkaz pro tuto teorii je používán fakt, že město má svůj vlastní zdroj vody a také třeba obrovské kruhové dveře vážící 500 kg, které jsou schopny zabránit vstupu nežádoucích hostů. Derinkuyu bylo ztraceno až do doby, kdy se prováděla renovace moderního domu. Byla odkryta jeskynní chodba a přestože byl návštěvníkům umožněn přístup do podzemního města od roku 1965, mnoho částí a místností zůstává stále nepřístupných.
Obyvatelé
Není známo, kdo postavil Derinkuyu, nebo kdy začala první etapa výstavby.
Hittité
Někteří badatelé navrhují, že první část výstavby začala v období Hittitů v 15.století PNL. Anatolští Hittité, jiná skupina, než je popisována v křesťanské Bibli, kontrolovala velkou část Malé Asie od Černého moře do Levantu. Cappadocia a Derinkuyu byli uprostřed jejich teritoria. Během své historie měli Hittité mnoho nepřátel včetně Egypťanů, Assyřanů a Thráků ( skupina vytvořená z kmenů v jihovýchodní Evropě ). Ve 12.století PNL Thrákové zničili město Hittitů Hattusa a badatelé věří, že Hittité použili Derinkuyu jako úkryt během invaze. Teorie je podporována malým počtem artefaktů včetně sošky lva nalezené na místě.
Frýgijci
Jiní nejsou přesvědčeni o původu Hittitů a místo toho poukazují na Frýgijce. Byl to jeden kmen Thráků, který se podílel na destrukci Hattusy kolem roku 1180 PNL a Frýgijci kontrolovali region do zhruba 6.století PNL, kdy byli přemoženi Peršany pod vedením Cyruse Velkého. Archeologové považují frýgijské architekty za jedny z nejlepších v době železné a je známo, že se podíleli na velkých komplexních projektech. Jedním z nich byla sofistikovaná velká citadela v Gordionu postavená mezi 950-800 PNL. Protože se o nich ví, že měli potřebné stavební znalosti a obývali region po dlouhou dobu, mnoho badatelů jim přiřazuje zodpovědnost za stavbu Derinkuyu. Tito odborníci usuzují, že stavba začala někdy mezi 10. a 7. stoletím PNL.
Peršané
Druhá kapitola textu Vendidad, sekce knihy Avesta, popisuje příběh mýtického krále Yima, který zbudoval místa v podzemí k zachování “stád, davů a mužů”. Další odborníci na základě těchto textů tvrdí, že Derinkuyu bylo postaveno Peršany, protože Avesta se datuje do doby založení Zoroastrianismu ( 1500-1200 PNL ). Výstavba Peršany by musela proběhnout dříve, než výstavba Hittitů. Je to zvláštní teorie, protože Vendidad nepopisuje žádnou jasnou souvislost s Derinkuyu a má tak malou podporu akademických vědců.
Křesťané
Bez ohledu na to, kdo město postavil, pozdější generace ho obývaly. Mnozí věří, že původní křesťané používali podzemní města v Cappadocii včetně Derinkuyu jakožto úkrytu před římskou persekucí. Jakožto důkaz se používá, že dva svatí ( Gregory a Basil ) žili v Cappadocii během 4.století NL.
Podzemní města moderního věku
Kupodivu, pradávní lidé Anatolie nebyli jediní, kdo měl zálibu v podzemních městech. Stejně jako Hittité a křesťani schovávající se před nepřáteli tak i lidé z Moose Jaw v Saskatchewanu vybudovali síť tunelů a obydlí, aby schovali čínské emigranty před persekucí na začátku 20.století. Později údajně prostory využívali pašeráci během prohibice k úschově “zboží” před zákonodárci. Ve Francii byli poslední obyvatelé vesnice Troglodytique de Barry, podzemní komunity fungující od 6.století NL, donuceni opustit své domovy jen před pár lety, protože jim začaly padat na hlavu. Podle zpráv dokonce několik lidí zemřelo, než byli poslední obyvatelé přesvědčeni, že musí odejít. V dnešním Montrealu v Kanadě existuje celý podzemní komplex železnic a tunelů spojující obytné části a nákupní centra, výstavní prostory, kanceláře, kina a dokonce zimní stadion.
Zdroj: sott.net
Foto: google
Překlad: Michael M.Faitl