Christopher Dunn

Michael: Existuje nějaký funkční model na základě Vaší teorie, že pyramidy sloužily k výrobě energie?

Chris: Pochopitelně teorie Giza Powerplant je systém, komplexní systém pyramid a k dnešnímu dni nebyl sestrojen celkový model, ale existují repliky jeho částí, jako je například  takzvaná “podzemní komora”. Inženýr z Washingtonu vytvořil model této komory, který funguje za pomoci vody a slouží jako hydroelektrický pulsní generátor. Takže opravdu funguje způsobem, který je tak říkajíc unikátní. Způsob jakým funguje je, že pulsuje jako srdce člověka. Takže místo toho, aby to dělalo jen stereotypní bum - bum - bum, tak to funguje jako bum, bum - bum bum. Jako srdce, je to velice zajímavé, zhruba šedesát úderů za minutu, což je blízko pulsu malého dítěte.

Vybudovat celkový model ve větším měřítku by bylo velice nákladné, bylo by nutné politické a finanční podpory a to je za hranicí mých schopností.

Michael: A co vytvořit nějaký menší komplexní model tohoto systému. Je to vůbec možné v malém měřítku? 

Chris: Myslím, že je možné v menším měřítku vybudovat určité části systému. Dokonce byly pokusy vytvořit modely pomocí počitačů a pochopitelně v tomto případě se nemusíme trápit s měřítkem. Existují určité pomůcky jako je architektonický akustický software, nebo jiné programy. V současnosti se testuje jeden počítačový model jistým fyzikem, nebo je alespoň ve stavu příprav.

Michael: Znáte teorii Josepha Farrella, že pyramidy v Gíze mohly být používány jako zbraň?

Chris: ano jsem s tím obeznámen a vím, že Joseph založil svou teorii na základě mé knihy a popisuje ji také jako zdroj energie. Jednoduše, pokud máte nějaký zdroj energie, většinou existuje několik způsobů jak ji využít a jeho interpretace je, že tato energie byla použita jako zbraň. Moje osobní interpretace je, že byla využita pro mírové účely a to je bod, kde se vzájemně naše teorie rozcházejí...

No víme, že vždy existuje možnost jakoukoliv energii zneužít...

Chris: ano, jakoukoliv energii lze využít k dobru i zlu ...

Michael: V jednom z televizních dokumentů jste zmiňoval takzvané rezonátory umístěné ve Velké galerii uvnitř pyramidy. Máte informace o tom jak tyto objekty mohly vypadat a jak přesně fungovaly? Znáte nějaké jiné objekty, které byly uvnitř pyramidy za účelem její funkčnosti, které jsou dnes pryč?

Chris: Hypotéza rezonátorů, které byly zřejmě umístěny ve  Velké galerii, je založena na skutečné informaci související s akustikou uvnitř Velké pyramidy a teorie se také pokouší vysvětlit existenci určitých charakteristik Velké galerie, jako jsou otvory na obou stranách galerie. Takže když se díváte na tyto dvojice otvorů vedoucích vzhůru Velkou galerií, každý se musí zeptat “k jakému účelu sloužily?” a konvenční teorie mne neuspokojuje. Bylo navrhnuto mnoho teorií a ta akademická je, že v nich byly umístěny žulové kameny, které eventuelně blokovaly vzestupnou chodbu a pro existujících 27 párů otvorů jsou jen tři bloky kamene. To je problém sám o sobě. Takže pokud se zamyslíte nad všemi elementy systému Giza Powerplant je jasné, že jedna část musí podporovat vzájemně jinou, tudíž účel podpovrchové komory musí navazovat na účel Královniny komory, dále pak musí dávat smysl Velká galerie a konečně také Králova komora a “ventilační šachty”. Všechny tyto části musí do sebe vzájemně zapadat a to je přesně to, o co jsem se snažil. Příjít s ucelenou teorií, která doopravdy vysvětluje funkčnost všech těchto součástí v celkovém systému, který vytváří energii. Navíc důkazy, které se postupně objevily od publikování mé teorie ji podporují, a rozhodně nejdou proti ní. Takže já jsem v tomto směru povzbuzen novými objevy od publikování mé knihy. 

Michael: Ano, spekuluje se s tím, že z pyramidy bylo množství různých “součástek” úmyslně odstraněno v dávné minulosti, takže systém v současnosti není funční...

Chris: ano, je nemožné argumentovat, že když mnoho opravdových hrobek v Egyptě bylo vykradeno, tak že v pyramidě zůstalo všechno na svém místně nedotknuto a to co dnes vidíme je to, co tam bylo původně. Samozřejmě, že bylo mnoho věcí z pyramid odstraněno, ale co to bylo a jak předměty vypadaly je jen čirá spekulace. Je jen nešťastné, že jsou zkrátka pryč.

Možná, že jsou stále někde poblíž, to nikdo neví...

Chris: oh ano, nikdy nevíte, jsou spekulace, že když prozkoumáte sklady káhirského muzea, tak můžete najít různé zajímavé artefakty...

Michael: Vy jste inženýr, profesionál. Myslíte si, že kdokoliv postavil pyramidy musel mít k dispozici nějaký druh plánu, náčrtu, stejně tak jako dnes stavitelé používají projekty nakreslené na papíře a potom teprve dojde k samotné realizaci stavby, protože by to jinak ani nebylo možné?

Chris: očividně, pyramidy nejsou výsledkem náhody. Nejsou to organické struktury. Jsou to definitivně pečlivě naplánované struktury a velice precizní. K tomu, abychom zvládli obrovskou pracovní sílu k vytvoření takových monumentů, je zapotřebí perfektního komunikačního systému a sdílení informací. Musíte mít centrální plán a musíte být schopen komunikovat. Jak toho bylo docíleno je otázka spekulací, nicméně argument, že to udělali jen na základně svobodné vůle a náhodně, je nesmysl.

Michael: V jednom dokumentu totiž ukazovali, že tyto stavební plány byly nakresleny do písku v okolí pyramid a ty byly pak postaveny na základě toho. Bylo to divné....jak to udělali?

Chris: je to stále záhada díky chybějícím materiálům a technologii, protože to co máme dnes v Egyptě je pouhá kostra civilizace a svaly a krev je především ve zprostředkování dodávek, především pak v instrukcích, které inženýři předávají technikům a vědci inženýrům. To nebylo doposud interpretováno, i když to možná existuje na zdech chrámů a jiných monumentů. Dokonce i dnes, když jsme uvnitř budovy, anebo venku a díváme se na stěny, nebo sloupy, tak tam taky nejsou nápisy, nebo instrukce a nákresy strojů a nářadí, které jsou zapotřebí ke stavbě této struktury.

Nicméně víme, že musí existovat plán budovy v šuplíku nějaké kanceláře...?

Chris: ano to je díky informacím, které se postupně učíme, když přijdeme na tento svět a kdy pozorujeme jaké disciplíny jsou k dispozici ve školách a na univerzitách. Víme, že máme vědce a inženýry a fyziky, to je všechno známo, ale specifické detaily určité technologie nedávají velký smysl, lidi taková informace až tolik nezajímá. Dokonce ani dnes nenajdete vyobrazení CNC přístroje v každém plánu, to se zkrátka nedělá...

Michael: Ve spojitosti s tímto tématem, když už jste nakousl nutné měřící a kontrolní pomůcky, tak mi připadá, že tyto nástroje musely být skoro více sofistikované, než technika použitá k vlastní stavbě? Je to skoro až paradox, ale připadá mi, že ty nástroje k měření a následné kontrole musely být lepší, než samotný produkt...?

Chris: (smích) to je velice dobrý postřeh, když vezmeme výrobce prakticky jakéhokoliv přístroje, nebo systému a podíváme se na jednotlivé komponenty, tak tyto komponenty nejsou většinou tak dokonalé jako stroje, které je vyrobily. Ale v momentě, kdy se tyto části dají dohromady, může z nich vzniknout něco dokonalejšího, ale pokud jsou nástroje používány znovu, jsou více sofistikované a také díky schopnosti navrhování, či stylu výrobku, musíte mít daleko větší konzistenci výrobního procesu. Jinými slovy, pokud musíte vyrobit objekt s tolerancí dvě tisíciny inche (1 inch = měřící jednotka, pozn.překl. ), potom vaše nástroje k překontrolování této tolerance musí být 10 procent této hodnoty, tedy musí být daleko více přesnější. To je standard v oboru, těch deset procent, to musí být vaše měřítko.

Michael: Děkuji. To jsou tedy velice přesné nástroje. Na druhou stranu, když vezmeme třeba příklad řezání kamene, je možné, že naši předkové použili nějakou jednoduchou metodu, jako například vodu pod vysokým tlakem, jak se dnes běžně užívá? Setkal jste se s nějakými důkazy v tomto směru, kdy by nebylo třeba energie jako elektřiny k napájení strojů? 

Chris: použití vysokotlaké vody je dobrá metoda, když potřebujete uříznout jednoduché tvary, zkrátka rovný kus kamene, ale když přijde na komplexní a složité tvary, kde máte kontury, křivky, nebo čtvercové otvory, které nevedou naskrz materiálem, potom to není vhodné řešení. A já věřím, že staří Egypťané používali elektřinu, takže vodní metoda není to pravé, můj osobní názor.

Hmm, takže muselo existovat zřejmě něco jiného...to mě jen tak napadlo, když mluvíme o těch nástrojích.

Chris: to stejné platí i pro laser, a ten stejně není dobrým přístrojem k řezání kamene. Dnes si většinou nikdo nevybere laser za účelem řezání kamene.

Máte na základě Vašeho dlouholetého výzkumu, tedy z perspektivy inženýra a odborníka na technické záležitosti, nějaké informace a důkazy o tom, že by pyramidy a i jiné struktury mohly být postaveny daleko starší civilizací a ne Egypťany? Tato konference se často tímto tématem zabývá, takže možná jste se i Vy osobně setkal s něčím, co ukazuje na takovou zkutečnost...

Chris: myslím, že závěry mého výzkumu přímo vyžadují, abychom se dívali do daleko více vzdálené historie, jednoduše proto, že nástroje, které jsou k dispozici z období pradávného Egypta a které byly nalezeny v lokalitách, nejsou schopné vytvořit takové dílo. To je velice jednoduché. 

Prováděl jste osobně nějaký výzkum obkladových kamenů na pyramidě? Neznám příliš mnoho informací na toto téma a je jasné, že i tyto kamenné bloky musely být velice precizní, aby vytvořily požadované úhly a rozměry.

Chris: teorie o stavbě pyramid, kterou já navrhuji je, že obkladové kameny byly vyrobeny a umístěny první a vnitřní bloky byly přidány za ně, což umožnilo vytvořit celkové rozmístění budovy velice přesně. Nestavěli strukturu zvnitřku směrem ven, aby pak museli řešit nahromadění chyb a nerovností. Stavěli jednoduše zvenku směrem dovnitř, naaranžovali vnitřní komory a chodby a potom přidali hlavní kamennou masu a zajistili tak všechny precizně vybudované charakteristiky. Tak mohli vybudovat prakticky jakoukoliv strukturu bez ohledu na velikost, ale záleželo především na vrstvách, protože vrstvy jsou velice souměrné a konzistentní. Ale jak široká, nebo hluboká stavba bude bylo otázkou rozhodnutí a né nutností, aby bloky byly přesně veliké. Jednoduše, zkrátka řezali bloky stejné velikosti a na konci vyplnili zbývající místo jedním, nebo více kameny, tak aby se mezera zaplnila. Tímto způsobem můžete ve skutečnosti stavět velmi jednoduše a logicky. Samozřejmě to je způsob jakým bych já stavěl, protože když pracujete s miliony různých elementů a budujete strukturu, která by měla na konci mít minimální toleranci ke skutečnému severu podle kompasu, potom musí každý inženýr zvážit nahromadění odchylky při měření a stavbě struktury.

Nemohu se nezeptat, protože jste odborník, jaký je Váš názor na teorii pana Davidovitse a umělého kamene? Našel jste důkaz něčeho takového v Egyptě?

Chris: myslím, že když pojedete na jakékoliv staveniště na světě s tím, že používají pouze jednu metodu ke stavbě struktury, tak to bude zřejmě chybné uvažování. Podle mého selského rozumu mohli používat dříve mnoho různých metod. Můžete vytvořit hlavní konstrukci za použití přírodního kamene a jinde, kde je potřeba můžete použít něco jako omítku, nebo geopolymer, tak jak to Davidovits nazývá, k dokončení stavby. Byla to velice vzrušující debata mezi Davidovitsem, jeho následovníky a  geology, egyptology včetně mě. Já vidím artefakty, které byly očividně obráběny pomocí přístrojů a mnoho z nich je velice precizních a pokud byli schopni pracovat se žulou za pomoci výkonných přístrojů, pak například pracovat s vápencem by neměl být problém ani trochu. To je zaprvé. Za druhé, nemůže to být použito jako argument proti strojovému opracování, protože když máme objekt, který má neuvěřitelně malé tolerance a budeme se ho snažit vyrobit za pomoci formy, jako odlitek, potom přirozeně vyvstává otázka jak vytvoříme formu samotnou a z jakého materiálu. A jak velké tolerance bude forma schopna udržet, speciálně když mluvíme o těch, co známe. Většinou, když se nalije materiál do formy, pochopitelně chladne a tudíž se mění, včetně velikosti a to je další důvod proč s touto teorií nesouhlasím. Nejzajímavější však jsou důkazy na pyramidách samotných. Byla uskutečněna studie odborníků z Univerzity v Texasu, kteří odebrali vzorky z tří hlavních pyramid v Gíze a podrobili je všem možným testům, které byli schopni provést. Tyto testy byly porovnány s přírodním vápencem a nenašli se žádné známky geopolymeru, či jiného umělého materiálu. Všechny znaky odpovídaly přírodnímu vápenci.

Ano to je stejný závěr, který zastává i geolog Robert  Schoch se kterým jsem hovořil. Z pozice geologa došel ke stejnému stanovisku, že kámen je přírodní...

Chris: ano, tak to asi bude s velkou pravděpodobností.

V této souvislosti jste hovořil na své přednášce také o kamenných artefaktech jako jsou sochy, které mají perfektní symetrii a vypadají jako by byly odlitkem z  nějaké formy. Jaká je situace v tomto případě, protože zde často mluvíme o granitu?

Chris: zde není pochyb o tom, že se jedná o přírodní kámen. Můžete to vidět, protože způsob jak například vzniká granit je velice originální. Zde je vidět ( ukazuje fotografii v knize ), jak je složení velice konzistentní a bez ohledu na to, kde je granit uříznutý, složení je pořád stejné. Jinými slovy, lze vidět jak je hlavní tvar, princip, jak je kámen prorostlý, biotyp je stejný, je jako “donut”, tedy kruhový. Kdekoliv jsem studoval jeho strukturu, ať už v Luxoru, na planině v Gíze, nebo v místě, kde se granit těží, vždycky vypadá stejně. A pak zde máme ještě něco jiného. Existují různé druhy granitu. Kdybychom mluvili o umělé směsi, byl by problém s křemenem, který je v granitu přítomen, jeho rozložení by bylo nerovnoměrné., včetně jeho tvaru. Je to stejné jako s betonem, když nalejete beton do formy. Beton často obsahuje malé kamínky a když bychom uřízli velký blok, také bychom viděli tuto nerovnoměrnost. Zkrátka existuje mnoho argumentů proti teorii geopolymerů.

Ano, to chápu. Je to jen jedna z teorií a vlastně existuje ještě další, nevím jestli jste o tom slyšel. Jedná se o určitý druh rostliny, který měl údajně změkčovat kámen, který se pak dal tvarovat do různých artefaktů....

Chris: ano slyšel jsem o tom. Prý to má být v Jižní Americe, ale všechny tyto argumenty mohou být zavádějící, protože nechceme akceptovat fakt, že civilizace mohou dospět k vysokému stupni technologického žebříčku a poté zkolabovat. Je to velice nepříjemná skutečnost nad kterou je nutno se zamyslet. Civilizace jsou vyspělé a pak umírají. Může to být také velice šovinistický pohled na svět, protože si nechceme připustit, že například staří Egypťané byli více vyspělejší, než naše “moderní” kultura. Je to naše ego.

Na závěr bych se chtěl zeptat, jestli máte nějaké nové zásadní informace z Vaší poslední cesty do Peru a Bolívie. Myslím, že to bylo zhruba před dvěma měsíci. Je něco, co Vás vyloženě šokovalo a co považujete za důležité?

Chris: ano, pro mě je velice zarážející místo zvané Puma Punku. Vůbec celá ta oblast je velmi zajímavá. Můj vydavatel očekává, že přijdu se samostatnou knihou na toto téma, protože to byla už moje třetí návštěva tohoto místa.

Aha, tak to je logické. Jak by jste srovnal z Vašeho pohledu třeba Egypt a Puma Punku?

Chris: svou kariéru jsem začal v Anglii a později jsem emigroval do USA a kamkoliv jedete po světě, tak všude existují lidé, kteří formují svou vlastní kulturu. Dokonce i v rámci jednoho státu. Stačí navštívit jednu továrnu a pak jinou v jiném městě. Kolikrát mají své vlastní metody, které se liší od ostatních a zavádějí své vlastní postupy za použití stejných pomůcek. Zdá se ale, že existoval běžný globální způsob jak precizně opracovávat tvrdý kámen. V Puma Punku máme například lávový kámen, ale také andezit, granit a diorit a třeba čedič v Egyptě. Mnoho z nich jsou velice tvrdé kameny. Na obou místech nacházíme podobnosti jako třeba velké rovné plochy a v Puma Punku tyto plochy nejsou leštěné. Například, když máte plochý kámen, který je velice perfektní rovina ( skoro perfektní ) a není nijak vyhlazený, nejsou na něm žádné stopy po opracování, musíme se zeptat jakou metodou byly vyrobeny, protože pokud tradičním způsobem opracováváme rovnou plochu, používáme nástroje různé hrubosti abychom docílili přesné rovné plochy a když nechcete mít kámen vyleštěný, musíte použít hrubší pomůcky, ale potom budete mít vždy viditelné stopy po takovém opracování. Aby stopy byly odstraněny, musíte plochu vyleštit, pokud vše děláte ručně. Ovšem za použití nějaké technologie to tak nemusí vždy být. Například. Existuje ne příliš běžná metoda, která se nazývá “ electronic discharge machining “ a ta je schopná vyprodukovat velice precizní rovný povrch s matným vzhledem, který není vyleštěný, ale zároveň není hrubý. Stejného výsledku může být docíleno také pomocí ultrazvukové metody. Tak opracované kameny nacházíme v Puma Punku.

To je zajímavé, děkuji velice za rozhovor.

Zdroj: konference CPAK, Rancho Mirage, Kalifornie, říjen 2012

Audio záznam a překlad: Michael M.Faitl

Foto: google