Brazilský Roswell 2/2

Hra na schovávanou

V 8.30 ráno dne 20.ledna obdržela požární stanice ve městě telefonát od neznámého volajícího, že bylo spatřeno divoké zvíře v oblasti distriktu Jardim Andere a že by to měli prověřit. Zde je nutno zdůraznit, že rozdíl mezi požárním sborem v Brazílii a v USA je hlavně v tom, že požárníci v Brazílii spadají pod velení armády, kdežto v USA se jedná o čistě civilní organizaci. Brazilské jednotky jsou tedy nasazovány při nejrůznějších událostech a nejen při požárech. Kromě mnoha povinností mají také na starosti zajištění, nebo zneškodnění nebezpečných živočichů, kteří by z jakéhokoliv důvodu ohrožovali veřejný pořádek. Tak tomu bylo i v sobotních ranních hodinách. Na místo pozorování byla vyslána čtyřčlená skupina vybavená potřebnými pomůckami a nákladním vozidlem. Když dorazili do oblasti nahlášené volajícím, zjistili přítomnost civilistů, na místě se nacházela rodina s dvěma dětmi, která potvrdila, že opravdu bylo spatřeno neznámé zvíře ukrývající se hustém porostu. Děti se dokonce na začátku údajně snažili vrchat kameny s cílem zjistit reakci tohoto živočicha. Naštěstí včas jejich matka tuto aktivitu zakázala. Všichni vypověděli, že zvíře sa zdálo být zraněné a nevykazovalo žádnou reakci na jejich přítomnost a snažilo se ukrýt v blízkém porostu. Nato byla pochopiteně rodina odkázána z místa do bezpečné vzdálenosti a požárníci se začali věnovat své práci. Tato oblast je kopcovitý terén s mnoha údolími a napříč vede železniční trať, což jim poměrně komplikovalo hledání. Navíc se volná krajina s lučním porostem střídá s hustým porostem nekontrolované vegetace a do nejbližšího lesa to je zhruba 100 metrů. Takže hledat nějakého živočicha v těchto podmínkách není rozhodně nic jednoduchého. Nicméně to trvalo skupině požárníků zhruba dvě hodiny, než je jim konečně podařilo bytost zajistit. Stále se jí dařilo i přes své zranění schovávat a unikat hustým porostem. Dalším faktorem bylo, že nikdo ze zúčastněných nevěděl o jakého tvora se vlastně jedná a nebylo zcela jasné jak nebezpečný může být. Později jeden z požárníků informoval svého nadřízeného, aby se raději na místo dostavil s posilou a tento telefonát měl zřejmě za následek pozdější přítomnost vojenské jednotky, která chycenou bytost naložila v kleci na nákladní vůz, zatímco požárníci se vrátili ke své běžné každodenní rutině na místní stanici.  Když se vojáci na místo dostavili, byla bytost již chycena a celou akci koordinoval major Maciel. Vozidlo s bytostí poté zamířilo na základnu v Tres Coracoes. Dva vojáci později vypověděli, že byla držena 24 hodin v zajetí a potom pomocí vrtulníku přepravena do města Brasalia. Odtud ji údajně letadlo americké armády vzalo na palubu a její další osud je neznámý. Ovšem tuto informaci se díky okolnostem nepodařilo nijak ověřit. 

Zde tedy máme hon na další z bytostí stejného druhu, protože popis zůčastněných se velice podobá popisu svědků z ostatních událostí toho dne. V tomto případě je však svědků k dispozici ještě více. Aktivitu požárního sboru a vojenského konvoje potvrdilo několik zedníků, kteří v nevelké vzdálenosti pracovali na svém projektu. Rodina s dětmi, která byla eskortována pryč z místa výskytu bytosti později vypověděla, že měla konverzaci s jedním z dělníků jménem Henrique Jose de Souza.  Ten se jich ptal, co se tam dělo a proč na místě byli vojáci. Bylo mu řečeno, že prováděli odchyt velice podivné bytosti. To však není všechno. Existují další minimálně tři svědkové tohoto incidentu. Na druhé straně silnice se stavěl nový dům a několik dělníků bylo v moment událostí přítomno na stavbě. Pan Rodrigues udělal rozhovor se třemi z nich a ti také potvrdili vojenskou aktivitu a všechny detaily. Byli znepokojeni přítmností požárníků, protože se obávali, že případný požár může ohrozit jejich stavbu. Byli pak překvapeni, když požárníci začali sestupovat po příkrém svahu ke kolejím a poté hustou vegetací směrem k lesu, vybaveni různými pomůckami. Popsali též pohyb ve vysokém porostu a nejprve se domnívali, že se jedná o nějaké divoké zvíře. Později zahlédli cosi stát vzpřímeně a mysleli, že se jedná o záchranou akci nějakého dítěte. Nicméně jejich názor se velmi rychle změnil, když bytost začala prchat přes více odkrytý terén a v ten moment byli schopni pozorovat, že se o žádné dítě nejedná. Ve výpovědi dělníci popsali vzpřímenou bytost vysokou zhruba 1,5 metru s lesklou hnědou kůží. Měla neobyčejně velkou hlavu a velké oči. Popsali také tři výrůstky na vrchu hlavy a byli přesvědčeni, že nějaké zvíře uprchlo z místního ZOO. Stavbaři pak vypověděli ještě několik dalších podrobností, které se odehrávaly na místě a poté se vrátili zpět ke své činnosti na stavbě domu. Podle pana Rodriguse, který jim kladl otázky, není důvod pochybovat o serióznosti těchto svědků. Nejen že tito lidé nemají jediný důvod si něco takového vymyslet, jsou to navíc obyčejní stavbaři, kteří se soustředili na svou práci a byli těmito okolnostmi pouze vyrušeni. Důležité je také zdůraznit, že výpovědi všech nezávislých svědků se do této chvíle naprosto shodují a že tito lidé se vzájemně neznají a už vůbec neměli informace o ostatních událostech toho dne, navíc popis bytosti je identický s popisem, který poskytly dívky v prvním případě. Zdá se, že vše do sebe krásně zapadá a máme přesvědčivé důkazy o tom, co se v lednu roku 1996 odehrálo v tomto brazilském městečku. Bohužel to by bylo příliš jednoduché a tak asi jako v každém ufologickém případu, i zde nastávají jisté nesrovnalosti. Další svědek, který se ve výše popsané oblasti nacházel kolem druhé hodiny odpolední popsal následující aktivity. Během své každodenní běžecké trasy byl nucen pozměnit směr svého tréningu, protože narazil na vojenský personál, který mu blokoval cestu. Viděl nejméně sedm vojáků oblečených v typickém kamuflážovém oděvu jak postupují v rojnici směrem k lesnímu porostu. Dle jeho popisu se jednalo prakticky o stejnou oblast, kde byla požárníky zajištěna bytost v předchozích hodinách toho dne. Jelikož tato osoba měla vojenskou minulost, byla schopna popsat některé detaily poměrně důvěryhodně. Vojáci byli vybaveni automatickými zbraněmi a osobními pistolemi. Běžec vypověděl, že skupina vojáků vystoupala  k hustému porostu, vytvořili V formaci a zhruba minutu, nebo dvě poté, co zmizeli v lese, uslyšel tři výstřely krátce po sobě. Byl šokován, protože podle zvuku věděl, že toto bylo použití samopalu, tak jak je běžné při vojenské cvičení a ne na veřejné lokalitě. Později svědek popsal, že vojáci nesli k nákladnímu autu dva pytle, kdy jeden z nich vykazoval známky určitého pohybu. U auta byli přítomni další čtyři vojáci, kteří čekali na svou jednotku. Přestože se zatím nikomu nepodařilo stoprocentně potvrdit, co se v pytlích nacházelo, je na místě určitá spekulace o důvodech další vojenské aktivity ve stejném místě, kde byla chycena bytost v předchozích hodinách stejného dne.   

Další člověk vypověděl, že byl součástí stejného vojenského oddílu, který byl vyslán na místo a jeho svědectví je na základě informací od kolegů, takže je otázkou do jaké míry to lze brát vážně. Nicméně podle toho, co slyšel se jedna z bytostí snažila pomoci druhé, která byla zraněná a ležela na zemi, když v ten moment se vojáci dostali do bezprostřední blízkosti. Z příběhu vyplynulo, že jedna z bytostí jevila známky agresivity, nebo  odporu při své snaze uprchnout do hustší vegetace. To bylo znamení pro vojáky zaútočit a bytost byla třikrát střelena do hrudi. Navíc podle popisu byla jedna z bytostí vzhledově jiná. Měla na celém povrchu těla černou srst. Ani v tomto případě se nepodařilo žádnému z ufologů, kteří na případu pracovali, potvrdit, či vyvrátit tyto údaje. V tento moment se celkový počet bytostí stává poněkud zmatený. Znamenalo by to, že doposud bylo chyceno několik mimozemšťanů na různých místech města, i když ne tolik od sebe vzdálených. Pan Rodrigues je v tomto směru poněkud skeptický a říká, že se nemohou zřejmě všechna svědectví brát úplně doslovně a že bude potřeba ještě dalších informací od důvěryhodnějších zdrojů, abychom mohli udělat konečné  závěry. Je dost dobře možné, že někteří svědci viděli jednu a tu samou bytost, jelikož byla evidentně v pohybu, ale na druhou stranu to vypadá, že celkově se v případu jednalo o více těchto bytostí, které se zřejmě pohybovaly v oblasti města a snažily se najít úkryt. 

Návštěva zoologické zahrady  

Následující událost nemusí zdánlivě souviset s předchozími, jelikož hlavní problém je zde datum. Incident se odehrál totiž až 21.dubna 1996, tedy o nějaké tři měsíce později. Neuvěřitelná podobnost popisu bytosti však stojí přinejmenším za zmínku. V místní ZOO ve městě Varginha se nachází Paiguerl Restaurant, který je obklopen bujným porostem a stromy. Budova se běžně pronajímá k soukromým a podnikatelským večírkům a tak tomu bylo i toho večera, kdy jednou ze zúčastněných osob byla manželka bývalého politika a člena radnice, paní Terezinha Clepfová. Během párty se rozhodla zapálit si cigaretu a vydala se na terasu restaurace, aby neobtěžovala ostatní. Tato část nebyla dobře osvětlena a když se ohlédla na levou stranu, spatřila  osobu zhruba ve vzdálenosti čtyř metrů stojící na nějakém parapetu, který lemoval restauraci, takže byla viditelná jen hlava. Paní Clepfová zírala na bytost asi pět minut a okamžitě si uvědomila, že toto není běžné zvíře, které se vyskytuje na území ZOO. Stála tam jak zmrazena a v šoku. Bytost nevydávala žádný zvuk a nehýbala se. Podle její výpovědi byla velice podobná té, kterou dříve pozorovaly tři dívky v centru města. Podle paní Clepfové měla bytost tmavě hnědou olejovitou kůži, kulatou tvář a obrovské oči. Tvrdí, že právě oči vypadaly jakoby zářily, což jí umožnilo v té temnotě vidět určité detaily tváře. Neviděla žádné vousy, nos a líce a namísto rtů měla bytost jen neobvyklé zářezy. Narozdíl od té, kterou viděli tři dívky, měla tato bytost na hlavě něco jako přilbu zlatavé barvy. Když se paní Clepfová, ve věku 67 let konečně trochu vzpamatovala, pomalu se odebrala zpět do restaurace, kde jí trvalo mnohem déle se se situací dále vyrovnat. Později vzala manžela, aby s ní šel zpět na verandu, ale bytost byla již pryč. Řekla mu, co se stalo až později toho večera. Jelikož se ocitla v tak bezprostřední blízkosti bytosti, bylo pro paní Clepfovou velice obtížné vstřebávat emocionální rozrušení po mnoho měsíců.

Zde bychom mohli jednoduše namítnout, že si dotyčná možná přihnula trochu více z láhve, než bylo nutné, ale vzhledem k dalším událostem její tvrzení nelze jen tak podcenit. 

Dvanáct dní po jejím setkání s bytostí došlo v ZOO k velmi podivné smrti pěti různých zvířat. Dvou jelenů, tapíra, modrého papouška ara a jednoho ocelota. Biologové a ředitelka byli šokováni touto událostí, protože se nikdy nic takového v minulosti nestalo. Veterinář poslal vzorky do laboratoří na rozbor a dodnes se nepodařilo zjistit přesné příčiny smrti těchto zvířat. V těle jednoho z jelenů se našla podivná substance, ale ne u ostatních. Doktor Marcos prohlásil, že celá událost je zkrátka shodou neuvěřitelné náhody, s čímž ředitelka Leila Cabralová nesouhlasí. Přiklání se k názoru, že smrt zvířat přímo souvisí s bytostí spatřenou paní Clepfovou. Dodnes panuje strach a obavy z této události a kolují spekulace, že tito mimozemšťané patrně mají nějaký druh bakterie, nebo virusu, který je schopen ve velmi krátké době usmrtit jak zvíře, tak člověka. Může i toto být důvod pro armádu k utajování a neposkytování jakýkoliv informací v souvislosti s případem? 

A ještě jedna maličkost. Jednoho večera v květnu stejného roku jel student místní univerzity po silnici mezi Varginhou a Tres Coracoes. Viděl podobnou bytost jak se snaží přejít přes cestu. Vypadalo to, že je vystrašená a utekla zpět do křoví, když se auto přiblížilo. Při pozdějším rozhovoru s ufology se zjistilo, že to bylo místo poblíž farmy, kde bylo v lednu spatřeno UFO.

Brazilský Roswell ?

Doposud bylo naším hlavním středem zájmu několik incidentů, které se týkaly údajných mimozemských bytostí.  Ty byly spatřeny a chyceny na několika místech a mnoho svědků vypovědělo svoje zážitky. Nicméně pokud se opravdu jednalo o takové bytosti, nutně se nabízí otázka, kde se všechny vzaly? Nepochybně jednou z nejdůležitějších událostí bude samotná havárie jejich lodi, protože předpokládat, že mimozemšťané do města přijeli vlakem ze Sao Paula je velice nepravděpodobné. Stejně tak jako v případě pozorování skutečných bytostí, existuje i mnoho svědků, kteří je neviděli, ale na druhou stranu byli svědky pozorování klasického UFO. Jsou mezi nimi jak civilisté, tak vojenský personál a i zde se mnoho výpovědí shoduje a některé rozcházejí. Celkově však lze konstatovat, že k dnešnímu dni máme dvě varianty havárie, jedna se časově slučuje s ostatními událostmi a druhá ne. První výpověď přichází od staršího páru pracujícího jako výpomoc na farmě. Orlina Augusta a Enrico Rodrigues hlásili pozorování UFO kolem jedné hodiny ráno dne 20.ledna 1996. Dům ve kterém spali se nachází hned u silnice spojující Varginhu a Tres Coracoes, zhruba na desátém kilometru. Tato oblast je hojná na kávové plantáže a farmy s dobytkem. Uprostřed noci je vzbudil hluk rozdováděného dobytka. Krávy běhaly kolem domu a v ohradě a byly velice dezorientované. Enrico spatřil na obloze šedivý podlouhlý objekt, pomalu se vznášející nad povrchem. Popsal ho jako “ létající ponorka “ o velikosti malého autobusu. Orlina dodala, že objekt se vznášel asi pět metrů nad zemí a vycházel z něho bílý kouř, nebo pára. Oba věděli, že to není obyčejné letadlo, nebo vrtulník. Nebylo slyšet žádný zvuk motoru a objekt neměl žádná světla. Jeho struktura byla poškozena očividně nějakou explozí. Přestože osobně neviděli havárii tohoto přístroje, bylo jim jasné, že k tomu velmi brzy dojde.  Ufologové později určili, že k události došlo někdy mezi jednou a pátou hodinou ranní. Lodˇ byla ve vzduchu nad oblastí zřejmě po nějakou dobu a je velmi pravděpodobné, že část posádky byla výbuchem katapultována na zem, kde se pak snažila najít úkryt. Je to totiž místo, kde jedna z bytostí byla chycena, takže existuje scénář, podle kterého určitý počet bytostí přežil havárii a snažil se najít úkryt v okolních porostech lokality Jardim Andere. Existuje dokonce jedna nepotvrzená zpráva, že jiný farmář jednu bytost také zastřelil na svém pozemku. 

Druhá varianta je na základě vyšetřování badatele Boba Pratta, který mnohokrát navštívil Brazílii při svém výzkumu. Incident se odehrál 12.ledna 1996 tedy týden před ostatními událostmi, přestože hlavní protagonista Carlos da Souza údajně později změnil svou výpověď a řekl, že se vše stalo také 20.ledna. Proč tak učinil zůstává zatím nejasné. Když se budeme držet originálního příběhu tak Carlos cestoval v pátek 12.ledna napříč Sao Paulem, jedním z největších měst na světě. Jeho zálibou bylo pilotování ultralehkých kluzáků a měl namířeno do Tres Coracoes, kde se měl sejít s dalším kolegou za účelem závodů. Bylo již brzy ráno v sobotu 13.ledna a po mnohahodinové nezajímavé cestě jeho pozornost upoutal zvláštní zvuk. Nacházel se již kousek od křižovatky se silnicí MG26 vedoucí do Tres Coracoes a myslel, že se mu pokazilo auto. Když vystoupil z vozu, s údivem zjistil, že zvuk nevychází z jeho vozu, ale z objektu, který se vznášel zhruba sto metrů západně od silnice. Stroj letěl na sever souběžně s cestou rychlostí asi 30km/hod. Na objektu bylo několik oken a něco, co vypadalo jako 1,5 metru široká díra vpředu. Z ní se táhla nějaká prasklina doprostřed objektu a právě z této vycházel bílý dým. Souza byl šokován, skočil zpět do auta a pronásledoval objekt asi deset mil, když mu zmizel stranou za kopcem. Snažil se nalézt nějakou vedlejší cestu, aby byl schopen pokračovat v jízdě a po chvíli se mu to i podařilo. Úzká nezpevněná cesta ho dovedla až na místo odkud dobře viděl celou scenérii. Na velké louce bylo rozmetáno mnoho trosek a kusů vraku, jako při leteckém neštěstí. K jeho údivu, na místě bylo již zhruba 40 chaoticky se pohybujících vojáků, dvě osoby vypadající jako doktoři, dvě nákladní vozidla a helikoptéra. Vše byl vojenský personál, včetně vozidel. Jedno z nákladních aut bylo již naloženo kusem trosek o velikosti malého minivanu a všichni byli velice zaměstnáni sběrem ostatních částí. Dle své výpovědi se Souza vydal směrem na místo, ale byl okamžitě eskortován z oblasti, přestože jeho záměrem bylo údajně pomoci při neštěstí. To narušilo kompletně jeho předchozí plány a tak se vydal nervově poněkud rozladěn zpět směrem k Sao Paulu. Po několika minutách zastavil u občerstvení poblíž silnice, aby si dal kávu a v klidu si urovnal myšlenky o tom, co zrovna odehrálo. V ten moment pochopitelně neměl ani tušení o nějakých mimozemšťanech. Právě na tomto místě došlo ke konfrontaci s MIB ( Muži v černém ), kteří se krátce nato objevili v civilním voze a oslovili Carlose. Věděli vše o jeho rodině a minulém životě a jasně mu doporučili o incidentu nikde a nikdy nemluvit. Jak později řekl, byl velmi vystrašen tímto vyhrožováním, zvláště po mnoha letech diktatury, která v Brazílii vládla a skončila jen několik let před touto událostí. Několik jeho známých v průběhu let zmizelo beze stop a sám nechtěl nic takového riskovat. Až do září roku 1996 neměl ani tušení o UFO událostech, které se odehrávaly ve městě Varginha a okolí. Tehdy četl článek v magazínu od známého ufologa Claudiera Covy a tak ho kontaktoval. Tak se vlastně jeho příběh dostal na povrch. Nicméně, pan Covo velice úzce spolupracoval s ostatními badateli včetně Rodriguese a ti došli k závěru, že není zcela jisté, zda se dá svědectví Souzy úplně věřit. Především neexistuje žádný jiný svědek, který by jeho výpověď potvrdil a navíc mnoho elementů příběhu je velice podobných těm, které se objevily ve filmu Roswell. Na druhou stranu se však jeho popis lodi téměř shoduje s popisem farmářů z předchozí varianty, přestože se neshoduje datum události. Souza později změnil svou výpověď, aby se časově shodovala s 20.lednem, což je také trochu podivné. Máme zde snad dokonce dvě havárie UFO v jedné oblasti? Jedná se o pouhé časové nedorozumění a záměnu data incidentu? To se zatím zjistit nepodařilo. Každopádně do současné doby jsou tyto dvě varianty havárie jediné, které jsou ve hře, přestože se později objevilo několik jiných, ale ty již byly zamítnuty badateli jako nepravděpodobné. Pan Rodrigues se se svým týmem také vydal na místo činu podle popisu Carlose Souzy a našel plochu asi 120m čtverečních, kde byla očividně prováděna nějaká aktivita s půdou. Podle jeho reportu byla zemina přemístěna, kusy trávy byly vyjmuty ze své původní pozice a celkově to nevypadalo jako zemědělská činnost a vše bylo stále dobře viditelné.

Dle mého názoru se zatím více můžeme přiklánět k výpovědi dvojice farmářů, přestože nutně nebyli svědky havárie a kdo ví, možná žádný přímý svědek v tomto případě ani nebyl. Pokud armáda již objekt sledovala na radarech, tak jak některé jiné výpovědi poukazují, věděla, kde přibližně může dopadnout a veškeré pozemní aktivity byly již předem připraveny. Ostatně nebylo by to poprvé, kdy se speciální vojenská jednotka čistě náhodou vyskytne v místě nehody v několika minutách. Přinejmenším svědectví farmářů alespoň časově zapadá do chronologie ostatních událostí z 20.ledna 1996.

Slovo na závěr

Zde jsem se v kostce snažil popsat jeden z případů, který je tak trochu ve stínu slavného a stále protěžovaného Roswellu, přitom z mnoha důvodů může být právě tento brazilský incident daleko důležitější. Odehrál se teprve v relativně nedávné minulosti a mnoho svědků stále mlčí. V roswellském případě se nové výpovědi objevují i po padesáti letech, ale zároveň mnoho původních protagonistů již zemřelo. Varginha má v tomto velkou výhodu. Vyšetřování stále probíhají, objevují se nové skutečnosti a fakta a do brazílie míří stále více badatelů a ufologů ve snaze vnést trochu více světla do těchto událostí. Dr.Leir, z jehož knihy jsem především čerpal, je jedním z nich a svoje vyšetřování a rozhovory se svědky provedl v roce 2002, tedy pouhých šest let od událostí. Je stoprocentně přesvědčen, že hávárie UFO ve městě Varginha není hoax, stejně tak jako badatel J.Mausan Příliš mnoho vzájemně se neznajících svědků popisuje podobné bytosti s neobyčejnou přesností.  Jsou k dispozici výpovědi velice důvěryhodných osob, od lékařů až po vojenský personál. Mnoho z nich bude ještě dlouho naživu narozdíl od Roswellu. Skeptici pochopitelně namítnou, že opět chybí fyzické důkazy, na které si můžeme sáhnout, což je zatím skutečnost, ale neznamená to, že se v budoucnosti něco neobjeví. Nicméně v tomto případě badatelé rozhodně nemají prázdné ruce. Bylo by poněkud naivní očekávat, že ztroskotaní mimozemšťané, kteří se snaží zachránit svůj vlastní život na cizí a evidentně nepřátelské planetě, budou chodit v centru města a rozdávat autogramy a bonbóny. Mezi únorem a dubnem 1996 byl organizován veřejný průzkum mezi obyvateli. Otázka zněla : “ věříte existenci mimozemšťanů z případu Varginha? “.  Dotázáno bylo 1950 lidí, z toho 370 odpovědělo záporně a 50 nemělo žádný názor. 1530 osob odpovědělo ano.

Dodatek

V pozdějších letech se objevily nové zajímavé informace o případu a to především výpověď jednoho z lékařů, kteří měli na starost péči o později zemřelého policistu. Dr. Cesario Lincoln Furtado poskytl rozhovor, který se objevil v brazilském UFO magazínu v čísle 102. Na závěr rozboru tohoto zajímavého incidentu vám přinášíme zkrácený překlad rozhovoru s tímto lékařem. Poděkování patří všem badatelům a osobám zapojeným do vyšetřování, jsou to především: Dr. Roger Leir, A.J.Geveard, Ubirajara Rodrigues a všichni ochotní svědci, kteří měli dostatek odvahy vypovědět, co se tehdy v lednu 1996 odehrálo.

Rodrigues: Jaká byla Vaše role v léčbě policisty Cherezeho?

 

Dr.Cesario: Marco Chereze byl poprvé přivezen na stanici první pomoci v Hospital Regional 12. února 1996 a ošetřen mým kolegou Armando Martins Pintou, který je kardiolog. Policista měl silnou bolest v bederní oblasti. Dr. Armando ho okamžitě poslal do nemocnice Bom Pastor, kde převzal zodpovědnost Dr.Rene, kardiolog, praktický lékař a vedoucí Oddělení kardiologie. Ten nařídil různá vyšetření a v ten moment jsem byl do případu zapojen, protože jsem byl supervisor a koordinátor kardiologie v Bom Pastor.

 

Rodrigues: Podle výsledků části testů byla zjištěna přítomnost 8% toxických částic. Jak můžete toto jako lékař vysvětlit?

 

Dr.Cesario: Objevují se v neutrofilu osoby, která je obětí velmi jedovaté baktérie. To vyvolává určité “ bojiště “, které může dosáhnout 50 až 60%. Záznam zmiňuje 8%, protože je na základě prvního krevního rozboru. To demonstruje, že existovala infekce, která měla za následek předepsání antibiotik. Jejich existence znamená seriózní infekci a je to běžné jen ve vážných případech.

 

Rodrigues: V ufologických kruzích budou někteří badatelé interpretovat těchto 8% jako “ neznámé částice “, novou substanci, nebo “ něco jiného “. 

 

Dr.Cesario: Ne, nic takového. Absolutně ne. Jak jsem řekl, tyto se neobjevují normálně ve všech infekcích, ale jsou časté u komplikovaných a seriózních případů.

 

Rodrigues: Zpozoroval jste během své služby v nemocnici přítomnost nějakých jiných lékařů odjinud?

 

Dr.Cesario: Ne, nic jsem neviděl. Neviděl jsem ani nadřízené policisty, ať už z útvaru, nebo z armády. Nehledali mne za účelem zjištění jakýchkoliv informací o pacientu v průběhu dvou až třech dnů. 

 

Rodrigues: Mohl jste vidět tělo?

 

Dr.Cesario: Ne nemohl. Je to neobvyklé. Po smrti je tělo převezeno na pitvu a není další východisko. Když osoba zemře, informujete rodinu. V tomto případě jsem nebyl ani ten, kdo měl takovou zodpovědnost. Když ho převezli na CTI, předal jsem ji dalšímu lékaři na CTI.

 

Rodrigues: Přemýšlela rodina o exhumaci těla?

 

Dr.Cesario: O tom nevím. Ve skutečnosti by to stejně nepřineslo důkaz o tom, co bylo příčinou smrti. Co se týká úmrtního listu, příčina smrti nebyla uvedena, protože neexistuje jednoznačný důkaz o ničem.

 

Rodrigues: Zmínil jste, že někdo z rodiny chtěl vědět o jakou nemoc se jednalo, protože policista se zůčastnil chycení podivné bytosti. Bylo Vám to řečeno před, nebo až po smrti policisty?

 

Dr.Cesario: Několik dní poté, když byla jeho smrt ještě v živé paměti. Nepamatuji si to úplně, ale jeho sestra byla v šoku a chtěla se mnou mluvit.

 

Rodrigues: Vypozoroval jste nějaké jiné aktivity v těchto dvou nemocnicích?

 

Dr.Cesario: Slyšel jsem o různých věcech, ale osobně jsem nepozoroval nic. Každopáně zprávy kolovaly o porodním oddělení Hospital Regional, ale nikdy jsem tam nepracoval. Navíc, tato část nemocnice byla více separována a měla vlastní vchod. Co se týká druhé nemocnice, kde jsem též pracoval, nic zvláštního jsem nepozoroval.

 

Rodrigues: Vidíte nějaké jiné zajímavé aspekty, které by jste mohl zmínit o tomto případu?

 

Dr.Cesario: Podívejte, existuje ten příběh ( chycení mimozemšťana ), o kterém mluví rodina policisty a o kterém já nic nevím. Nicméně, nenašli jsme žádné racionální vysvětlení proč tento hoch zemřel. Bylo to neuvěřitelně rychlé, chápate?

 

Rodrigues: Mohlo to být způsobeno neznámou baktérií, i když je to velmi nepravděpodobné?

 

Dr.Cesario: Ano, samozřejmě pokud mluvíme o něčem kompletně neznámém, je jasné, že jsme nemohli riskovat žádnou kontaminaci. Neexistuje jistá odpověď. Mohlo něco proniknout do jeho těla, co ho zbavilo přirozené imunity, něco neznámého? To je další otázka bez jasné odpovědi.

 

Rodrigues: Můžete říci co by bylo schopné vyvolat takovou reakci, jen jako příklad?

 

Dr.Cesario: Nevím. Mohl by to být jed zavedený pomocí injekce, nebo infekce pomocí poranění kůže na tváři, nebo na noze. Mohlo by to být poranění pomocí hřebíku, které by vyprovokovalo tetanus atd. Ale víme jak toto vypadá. Mnoho věcí by mohlo kontaminovat chlapcovo tělo a narušit imunitu, ale opakuji, mohlo by.

 

Rodrigues: Chcete mi říci, že smrt Marca Cherezeho byla neobyčejná smrt?

 

Dr.Cesario: Ano, podivná smrt bez racionálního vysvětlení.  Ve své profesionální kariéře jsem již viděl zemřít dvě osoby okolo věku 25 let na infekce, ale věděli jsme, že oba měli problém s imunitou. Pokud si vzpomínám, v obou případech šlo o splenecotomii a v takovém případě může pacient zemřít velmi rychle. Zdůrazňuji ale znovu, to nebylo v případě našeho policisty.

 

Autor: Michael M.Faitl

Zdroj: kniha UFO crash in Brasil / Dr.Roger Leir