Bagdádská baterie
Bagdádská baterie
Otázka použití elektrické energie v dávnověku již dlohou dobu trápí badatele a vědce. Byli naši předkové schopni generovat a využívat elektřinu? Používali ji k osvětlení vnitřních prostor pyramid a chrámů? Nebo snad byli schopni využívat tuto energii v daleko větším a širším měřítku, než si vůbec dokážeme připustit? Některé teorie napovídají, že tomu tak mohlo být...
V literatuře se objevuje mnoho pasáží, které spekulují o exotických energiích, které byli naši předkové schopni v minulosti využívat, ať už to byl magnetismus, gravitace/antigravitace a elektřina, nebo energie Země samotné. Jaké však pro to máme skutečné důkazy? Když si v tuto chvíli odmyslíme samotnou existenci pradávných megalitických staveb, které jsou skutečné a každý si na ně může sáhnout a které zkrátka někdy někdo postavil, aniž bychom byli dnes schopni něco podobného realizovat, máme k dispozici také jiné objekty, které mohou částečně napovědět, že lidé v dávnověku opravdu znali tato tajemství.
Jedním takovým artefaktem je takzvaná Bagdádská baterie. Dělníci, kteří prováděli v roce 1936 vykopávky ruin poblíž Bagdádu objevili malý objekt podobný váze. Ten se skládá z několika částí, světle žluté hliněné nádoby, válce z měděného plechu, jehož okraj je sletován pomocí olova, tak jak to známe dnes a spodní části válce, která je uzavřená měděným diskem. Vše je izolováno materiálem podobným asfaltu. Další vrstva asfaltu izoluje též vrchní část nádoby a drží v pozici také železnou tyč, která je zapuštěna doprostřed měděného válce. Tato tyč vykazuje známky silné koroze. Těchto objektů bylo ve skutečnosti nalezeno mnohem více, takže je naprosto vyloučeno, že by šlo o nějaký žert, anebo produkt šíleného vědce té doby, který se nudil. Je jasné, že používání těchto “ váz “ bylo běžným zvykem na mnoha místech v Iráku. Jsou datovány do období mezi 248 př.n.l. - 226 n.l. Další tyto objekty, které byly pokryté vrstvou stříbra se našly na území dávného Sumeru a datují se do doby nejméně 2500 př.n.l. Jeden z archeologů, který tyto předměty zkoumal, Dr. Wilhelm König, došel k jednoznačnému závěru. Tyto hliněné vázy nejsou nic jiného, než pradávné elektrické baterie. V průběhu mnoha let provedlo několik vědců pokusy a bylo vyrobeno několik replik a všechny byly schopné generovat elektřinu o různé síle. V roce 1940 se úkolu chopil inženýr Willard F.M.Gray z General Electric High Voltage Laboratory v Massachusetts, který četl závěry Dr.Königa. Dalším byl v roce 1970 německý egyptolog Arne Eggebrecht jehož replika naplněná čerstvým grapefruitovým džusem vyrobila 0,87V. Použil to k pokovování stříbrné sošky zlatem. Jedním z posledních, kdo se testování artefaktů zabýval je také Jason Martell ( viz video ), kterému se opět za pomoci pouze přírodních surovin podařilo vyrobit elektrickou energii. O tom, že tyto objekty mohou být považovány za první elektrické články, nebo baterie nemůže být tedy pochyb. Mnoho nezávislých testů to prokázalo a jiné vysvětlení nedává smysl. Tyto “ vázy “ jednoduše vyrábějí elektřinu. Otázkou zůstává k čemu byly používány a jaký “ spotřebič “ byl jejich pomocí napájen? Dr. Marjorie Senechal říká:
“ Myslím, že nikdo není schopen s určitostí říct k jakému účelu byly používány, ale jsou to zřejmě baterie, protože fungují! “
Objev Dr. Königa byl ve své době publikován, nicméně, nehodil se do náboženské ideologie a navíc krátce poté se svět ocitl ve válce, takže celé záležitost byla zapomenuta. Po více než 60 letech jsou baterie z Iráku stále zahaleny tajemstvím. Odborník na kovy Dr.Paul Craddock z Britského muzea říká:
“ Jsou jedinečné. Pokud je mi známo, nikdo nic podobného nenašel. Jsou to podivné objekty a jsou jednou ze světových záhad. Vždycky přitahovaly pozornost jako neobvyklé artefakty “.
A to je pravda. Jsou v dnešní době zařazeny do kategorie, kterou nazýváme OOPs ( out of place artifacts ), objekty, které nezapadají svým obsahem do doby a místa, kde byly objeveny. Je to něco jako kdybychom našli tryskové letadlo v hrobce krále Tutanchamona. A takových předmětů se již našlo mnoho, i když se o tom příliš nemluví.
Ale zpět k naší baterii. Použití těchto předmětů tedy zatím zůstává neznámé. Odborníci nastínili, že pokud by se více těchto objektů zapojilo do série, byly by schopny vygeneroval daleko více proudu, jenže k tomu by dle nich bylo zapotřebí drátů, nebo kabelů, které se však nenašly. A zde nastává určitá kontroverze.
Jednou z variant je, že baterie byly používány k osvětlení prostor a to z jednoho prostého důvodu. V pyramidách a v chrámech se nenašly velké pozůstatky po použití pochodní ani zdech a ani na stropech. Další kontroverzní možností osvětlení bylo použití systému měděných zrcadel, ale pokusy prokázaly, že tato metoda je extrémně neefektivní. Světlo v chodbách velmi rychle sláblo a za několika “ zatáčkami “ zmizelo úplně.
Ve svém článku popisuje Frank Dörnenburg několik problémů s teorií použití Bagdádských baterií. Především, množství vyprodukované elektřiny je podle něj příliš slabé, aby bylo schopno rozsvítit zařízení podobné žárovce, i kdyby sebevíce primitivní. Jeho osobní pokusy s baterií vyústily k závěru, že k rozsvícení 1 wattové žárovky by bylo zapotřebí 40 takových objektů. Dalším jeho argumentem je, že náplň přírodních kapalin uvnitř objektu se rychle po reakci stává nepoužitelnou, takže celé zařízení je údajně velice neefektivní, aby bylo použito jako zdroj světla. Navíc argumentuje tím, že stavba většiny chrámů, hrobek a pyramid v dávné minulosti byla prováděna za denního světla, stavělo se prý od vnitřku směrem ven, takže údajně nebylo zapotřebí svítit. Možná některé projekty takto opravdu vznikly, ale rozhodně ne všechny a navíc to neřeší problematiku následného osvětlení vnitřních prostor, i kdyby jen na krátký čas. Znamenalo by to totiž podle jeho teorie, že po dokončení stavby už nikdy nikdo nevkročil dovnitř? Bohužel musím s panem Dörnenburgem v mnohém nesouhlasit, jelikož jeho argumenty sice dávají v určitém směru smysl, ale myslím, že je potřeba se na věci dívat z trochu jiné pozice a ne podle našich současných znalostí. Všichni víme, že lidé v dávnověku znali věci, které jsou pro nás dnes nepochopitelné. Navíc, kdo říká, že egypťané, nebo kdokoliv jiný, používali ke svícení žárovku tak jak ji známe dnes? I když i o tomto bychom mohli polemizovat. Pan Däniken totiž úspěšně sestrojil maketu staré egyptské “ žárovky “ podle vyobrazení v chrámu v Dendeře. Naprosto funkční!
Existují také další teorie o použití těchto Bagdádských baterií. Jedna z nich se týká lékařských účelů. Staří Řekové psali o elektrické rybě ( úhoř ?), která dokázala utišit bolest, když se přiložila na nohy. Číňané naopak v té době již používali akupunkturu kombinovanou s elektřinou. V některých případech se v nelezených bateriích našly objekty podobné jehlám. Další odborníci věří, že baterie byly používány k pokovování předmětů, tedy technika, která je dodnes používána v mnoha odvětvích. Tato teorie je asi jedna z nejpravděpodobnějších, jelikož naši předkové produkovali velké množství šperků a znali stříbro a zlato. Jednou, podle mého názoru nešťastnou teorií je také rituální význam. Někteří jedinci totiž tvrdí, že tyto předměty byly součástí náboženských rituálů. Nicméně v tomto případě se jedná o objekt natolik technologický a praktický, že si neumím představit jak byl využíván k rituálním, nebo spirituálním účelům.
Jak již bylo řečeno, Bagdádské baterie mohly být využívány několika způsoby a dost možná i jinak, protože zkrátka nevíme jak. V dnešní době se objevuje stále více informací o tom, že nejen egypťané uměli využívat nejrůznější energie planety samotné, takže není důvod diskreditovat teorie o elektřině, protože ta ve srovnání s těmi ostatními je relativně hračkou. Jedno je jisté, baterie jsou funkční a o tom nikdo nemůže pochybovat. Opět to dokazuje minimálně jednu věc, naši předkové měli takové znalosti, ať už je využívali k čemukoliv a to je dost šokující skutečnost sama o sobě v porovnání s neustálým tvrzením akademiků, že naši předkové byli v té době jen primitivní poloopice. Možná jim jednoho dne bohové řekli “ budiž světlo “....
Závěrem: možná se to bude zdát někomu přitažené za vlasy, ale myslím, že tajemství těchto baterií znám. Tedy, přesněji to, co z nich bylo napájeno. Bohužel mi bylo řečeno, že to nesmím prozradit, protože je to právě - tajemství, o kterém ví jen několik lidí. Takže smůla, je to celkem jednoduché, ale musíte si to vypátrat sami...
Autor: Michael M.Faitl
Reference a foto:
bbc.com
crystalinks.com