Azul Maya

Azul Maya, neboli Mayská modř, je sytá barva, která vznikla a byla používána mayskou civilizací před více než 1700 lety a která je stále k vidění na archeologických pokladech a ruinách. Pigment byl používán k dekoraci domácích předmětů, zdí, soch a především pro ozdobu lidských obětí, což mělo velkou symbolickou hodnotu. Nádherná barva byla velice důležitá pro tento rituál. Pro mayskou civilizaci vyjadřovala modrá barva bohy deště, především pak boha Chaahk, který byl patronem deště a zemědělství. Když Mayové prováděli obětní rituály pro tohoto boha, malovali předměty, nebo lidi, zářivou modrou barvou ještě, než došlo k zabití člověka, nebo zvířete. Mělo to uvolnit duši této oběti. Po skončení rituálu byl objekt svržen knězem do vody, většinou bájných cenotes, jakožto poděkování bohu Chaahk za hodně srážek a hojnou úrodu. Podle mnoha záznamů nebyli lidé vždy při obřadu zabiti, když byli poté svrženi do vody. Byli namalováni modře a vrženi do vody zaživa. Ve velmi ojedinělých případech, kdy osoba přežila “ popravu “, kněz  ji označil jako božího vyslance a tato pak byla uctívána do konce svého života. Archeolog a diplomat Edward H.Thompson strávil většinu svého života studiem mayské kultury a koupil půdu, které součástí bylo Chichen Itza a Cenote Sagrado. Jeho výzkum Cenote Sagrado v letech 1904 - 1910 odhalil mnoho zlatých artefaktů, měděných předmětů, oblečení, zbraní a nástrojů, které byli pod silnou vrstvou jílu na dně studny. Thompson nalezl také lidské pozůstatky, většinou mužů, kteří byli obětováni bohu Chaahk. Zatímco antropologové  a vědci znají použití modré barvy, jiní experti si stále neví rady s mechanismem výroby této nádherné a velmi odolné modři. Pigment použitý na keramice a na stavbách zůstává i po tisících letech velmi výrazný, což je velice vyjímečné pro jakoukoliv barvu, hlavně tu, která je vyrobena z přírodních materiálů. Mayská modř je tak odolná, že ani většina dnešních kyselinových prostředků ji nedokáže odstranit. V mnoha případech je tak jedinou barvou, která přetrvává na stavbách  a artefaktech, zatímco jiné jsou kompletně vybledlé. Současné studie ukazují, že barva obsahuje listy indigo rostliny a jílový minerál nazývaný palygorskite, ale vědci stále neznají metodu mixování těchto surovin, aby vznikla tak úžasná barva. Souhlasí, že zřejmě docházelo k zahřívání pomocí kopálového kadidla ( pryskyřice ze stromu ), což nějakým způsobem umožnilo vznik barvy. Proces zahřívání se zdá být tajemstvím, které má za následek, že je barva tak odolná. Molekulární rentgen ukazuje, že jíl obsahuje kanálky naplněné molekulami vody. Když je jíl zahříván, voda se zaměňuje s barvivem, které je “ zapečetěno “ tzv. “ vrátnou molekulou “, která zabraňuje úniku barvy. Molekula barviva tak zůstává uzavřena v materiálu jílu a vytváří velice stabilní chemikálii. Tento mix je vlastně novou sloučeninou. Pro mayskou kulturu byla barva duchovní reprezentací boha deště a pro nás je to dnes jen další důkaz neuvěřitelné technologie pradávných lidí. 

Zdroj a foto: The Washington Times

Překlad: Michael M.Faitl