30 000 let stará kytka opět oživena

Co se týká kvetoucích rostlin, Silene stenophylla sedící v květináči a v rohu ruské laboratoře asi nevyhraje žádnou velkou cenu. Avšak jedno prvenství rozhodně má: je nejstarším, životaschopným, vícebuněčným, žijícím organizmem na Zemi. Silene stenophylla byla oživena ze semínek zahrabaných veverkami na Sibiři před 30 000 lety. Semena byla udržována v “hibernaci” velkým mrazem. Tento úspěch znamená, že pradávné životní formy, které již dávno zmizely ze zemského povrchu, mohou stále přežívat ve zmrzlých divočinách. To také znamená, že “spící” život nalezený na Marsu a jiných planetách, může být znovuzrozen. Semena byla nalezena ve fosilních norách arktických veverek, které se vyskytovaly v tundře poblíž moderního města Kolyma v Rusku během doby ledové, když lidé sdíleli Zemi s mamuty a neandrtálci. Precizní mikroskopy ukázaly, že se jedná o plody Silene stenophylla, malé rostliny, která má bílé květy a stále se vyskytuje v regionu. Jediným rozdílem bylo, že tato semínka - uložená v hloubce 38 metrů a v mrazu - byla o něco menší, než současná verze. Radiokarbonové datování ukázalo, že jsou 31 500 až 32 100 let stará. Výzkumnící říkají, že protože spižírny veverek byly vyloženy ledem, jejich obsah byl rychle zmrazen a uchován bez rozmrznutí. Hlavní výzkumník Dr.David Giličinskij ze Soil Cryology Laboratory v Moskvě řekl, že sedimenty jsou z éry známé geologicky jako pozdní pleistocén a měly teplotu -7 stupňů Celsia, která se  nikdy nezměnila. Ve sterilním prostředí výzkumníci používají supermoderní techniku pěstování, která umožnila většímu množství rostlin vyrůst z jednoho vzorku za relativně krátkou dobu. Díky “mikropropagaci” se podařilo regenerovat plodné rostliny Silene z placentální tkáně plodů a transplantovat je do laboratorních nádob. O rok později 31 000 let stará rostlina rozkvetla, měla plod a vyprodukovala semeno. Zajímavé je, že oživené rostliny byly jiné, než současná Silene stenophyllas. 

“ Takováto přírodní kryoprezervace rostliné tkáně po mnoho tisíc let ukazuje důležitou roli permafrostu jako depozitáře prehistorického genového zásobníku “, řekl Dr.Giličinskij. “ To napovídá, že celá Beringia ( občas se objevující most pevniny mezi Asií a Amerikou ) má velký potenciál jako skladiště pradávného života uchovaného v permafrostu. “

Zdroj a foto: dailymail.co.uk

Překlad: Michael M.Faitl